také jeho slovanský původ nikterak zabezpečiti.62) Je to prostý hák,, zhotovený z dubového kořenu, s dřevěným, zahroceným lemešem, jehož těleso zastáva zároveň formu i funkci plazu a do jehož konce do zadu obráceného zasazena byla rukojeť, dnes ztracená, — celkem tedy hák typu tak primitivního, že mohl dobře náležeti už předslovanskému obyvatelstvu, ba i nějakému lidu z doby indoevropské. Spíše lze pozdější, skutečně slovanské době přičísti druhý nástroj, jenž byl v hloubi asi 3 m pod vrstvou ornice a rašeliny nalezen r. 1822 u Dobrohošti (Da-bergotz) v Braniborsku a chová se ve sbírkách gymnasia v Novém.

Obr. 5. Přemyslovo radlo z kaple znojemské (1) a radlo z kalendaria Carm. Salisburgensia (2).

Ruppině (obr. 4, 2). Je také cele dřevěný, i šikmo postavený lemeš jest jen z tvrdého dřeva. Rukojeť chybí i zde.63) Braungart pokládá tento hák za neolithický, poněvadž se našly poblíže něho tři kamenné mlaty, (což jest ostatně obecné mínění), ale kdo ví, jak a odkud se pod rašelinu dostaly. Podobné předměty z rašelinišť nemohou býti, jak každý archeolog zná, samy sebou žádným průkazem pro současný původ vedle nalezeného radla, a to tím méně, že hák dobrohošťský ukazuje přece jen ustrojením svého plazu a lemeše na pokročilejší stadium vývoje, podobaje se v konstrukci velice dnešnímu, původně ovšem slovanskému háku meklenburskému (obr. 2, 1). Proto bych soudil, že dobrohošťské radlo patřilo době slovanské.

Vedle těchto dvou zachovalých celých nástrojů máme však ještě některé kresby ze IX.—XIII. století, z nichž aspoň jedna nepopiratelně předvádí slovanské radlo XII. století. Je to radlo, jež se nalézá na známé