str. 15
již pozdější a náležejí pouze pluhům68). Upevněny byly na náralníku tak, že normálně přišel vydutý povrch nahoru69).
V nálezech slovanských z doby IX.—XII. století jsou železné radlice řídké asi proto, že většina radel měla lemeše jen ze dřeva. Nálezu zcela přesně datovaného vůbec neznám, ale je jich přece několik, které se našly za okolností ukazujících na IX.—XI. století. V Cechách ve tvrzi u Sernic našla se radlice (obr. 7), srpy a kosy „ve vrstvě, která ostatním inventářem náleží do této doby. Dále je v Českém museu podobná, ale plochá, radlice (obr. 7) ze sídelní vrstvy hradištní u Radime (na „šancích"). Na Moravě znám radlici, upomínající formou na radlice římské (obr. 8), která byla nalezena na Sedliskách u Záhlinic, v trati plné jinak věcí z doby našich hradišť70). Ze Slezska uveřejnil nástroj radim-skému podobný Seger také ze staré vrstvy slovanské71).
Určitěji znějí archeologické zprávy ruské. Železný náralník z mohyly, datované mincemi do XI. století, našel se u Osinové Pustyni poblíže Perejaslavi72), ale jeho podoba mi není známa, jakož i jiných nálezů ze středního Podněpří73). Nemohl jsem se během války o nich blíže informovati. Jiný nalezen byl v kurhanu u Bremboly v kraji Vladi-měřském74), jiný „českému z Radime podobný zobrazuje Chaněnko z nálezu u Galuščina v Cigirinském újezdě75). Není tedy toho sice mnoho, ale podoba radlic neboli lemešů slovanských z IX.—XII. století je tím dostatečně doložena. Vidíme, že byly pravidlem užší než starší široké tvary římské nebo čudské76) a symmetrické. Jednostranné radlice uvidíme teprve v nálezech od XIV. století.
Na základě všeho tohoto historického, jazykového i archeologického materiálu můžeme říci, že slovanské radlo kolem X. století bylo už obou základních typů dnešních: bylo buď hákem volným (Schwinghaken) nebo hákem položeným na plaz, kterýžto typ byl rozhodně už v této době u Slovanů také v užívání. Základní kmen měl buď prostou do předu ohnutou haluz nebo kořen z tvrdého dřeva na konci zaostřený [lemeš, (o)ralnik]. Zprvu a z největší části ještě v X.— Xl. stol. nebyl lemeš okovaný, neboť ještě polský básník XIV. století
68) Někteří se domnívali, že i nové široké lopaty uvnitř podkovovitě vykrojené, vyskytující se občas v nálezech kultury římsť é nebo stradonické, jsou také radlice. Srv. P í č Starož. II. 79, 162, tab. XXXVI. 10 a Škorpil Абоба 311). Ale jsou to jen ruční rýče, nastrčené do topůrka pro výkroj náležitě rozšířeného, jaké můžeme viděti dosud v starobylém inventáři běloruském a ovšem i v inventáři římské pevnůstky saal-burské (Ja co bi Saalburg 444) nebo v byz. Abobě (Абоба 311, tab. 57).
69) Jakkoliv vidíme obecně, že radlice na náralnik je připevněna obloukem nahoru a ne vnitřní dutinou (srv. Braungart Urh. 128, 136 sl., 143 sl. atd.), přece na fotografii orala z Metkoviču shledal jsem způsob opačný, na vrch dutina.
70) O semické a radimské radlici srv. u Píce Starož. III. 1. 314, 382. O zá-hlinické v Čas. olom. 1896. 81. Znovu jsem je publikoval ve Věstníku národopisném 1916.1-
71) V díle Fr. Kamper Schles. Landeskunde I. 24. (Leipz. 1913).
72) U v a r o v Мел. труды II. 247. .
73) Dovnar Zapolskij Р. ист. I. 450. Chaněnko Древн. V. 16.
74) U v ar o v Меряне, tab. XXIX. 14 a Spicyn Влад. Kypr. 126. Forma je-poněkud odchylná.
75) Chaněnko Древн. II. Tab. 5. Stáří však není ověřené.
76) Древности Камской Чуди. Tab. XXX., str. 48. Zde uveřejněné nálezy sošníků náležejí různým dobám a nelze je zatím časově roztříditi.
|
|
