V povídce sborníka „Tisíc a jedna noc" byl zasazen bavlník, když syn se vydal pro léčivou bylinu, a uschnutí jeho znamená rekovu smrt (Chauvin, V., 87).

V arabské povídce z Egypta (Spitta Bey, 125, č. 10) zanechal nejmladší syn, vydávající se pro zpěváka-slavíka a své zahynuvší bratry, růži, a zvadne-li, znamená, že zemřel; tu však rek nezahynul.

V povídce východoindické (Steel — Temple, 52 = Cosquin, I., 25) měl ječmen svědčiti o rekovi; pokud kvete, vede se mu dobře, ale jak svadne, stihlo ho neštěstí. Podobně v jiných indických versích (ib. 405). V bengálske povídce (Lal Behari Day, 189, č. 13, = Cosquin, L, 80) zasadil princ na dvoře strom a řekl rodičům a bratrovi: Tento strom jest můj život. Vidíte-li jej zelený a čerstvý, vězte, že se mi vede dobře; vidíte-li, že místy vadne, vězte, že jsem nemocen; a vidíte-li jej celý svadlý, vězte, že jsem mrtev. Podobně v jiné bengálske povídce (*indian Antiq., 1872, 115 = Cosquin, I., 221) dal rek matce rostlinu, aby o ni pečovala a denně se na ni dívala; vadne-li, stalo se mu neštěstí, zhy-nula-li, jest též mrtev. Ve versi látky o závistivých sestrách (Dracott, 206) dal rek sestře květinu: pokud jest čerstvá, jest zdráv, ale jak se zavře nebo svadne, jest mrtev. V povídce ceylonské (Parker, 162) znamenalo smrt rekovu vadnutí květu lotosového a uschnutí stromů. V jiné povídce indické (Swynnerton, 336) dala dívka starší sestře květinu, jejíž vadnutí znamená její neštěstí, a sama poznamenala, nechá-li spad-nouti jehlu, pozná, že ona jest v neštěstí. Ještě v povídce birmanské (*Journ. Asiat. Soc. Bengál, sv. 34, str. 225 = Cosquin, I., 26) zasadil rek dvě vysokokmenné rostliny, než se dal do boje s netvorem-orlem, a vyzýval soudruhy, aby mu přispěli na pomoc, kdyby vadly. V indické povídce o Citrasekharovi a Somasekharovi (Clouston, Popul. Tales, I., 171) vydávají se rekové-bratři, aby vysvobodili princezku od obra; první zanechá bratrovi květinu, jejíž vadnutí znamená, že jest v nebezpečí a že mu má přispěti na pomoc.

V jiné indické povídce (Swynnerton, 336—339) poznala mladší sestra z vadnoucí květiny, že starší sestře přihodilo se neštěstí, byla unesena od krále.

V sanskritském díle Sinhasana Dwatrinsatika, aneb Třicet dvě povídky o mluvících sochách, dal Siva Vikramovi květ lotosový, řka: „Svadne-li tento květ, poznáš, že musíš zemříti za šest měsíců a připrav se podle toho" (Hartland, II, 8).

V mongolské povídce (Kletke III, 3 č. 2, ve sbírce Bergmannově „Nomad. Streifereien unter den Kalmüken" 1804, I, 257, srv. Benfey, Klein. Sehr. II, 100 a již ve sbírce Siddhi-Kür, vyd. Jülg. 55 č. 1) zasadilo šest soudruhů na ústí řek každý svůj strom a ustanovili, že se tu zase sejdou, nevrátí-li se někdo, a je-li jeho strom svadlý, ostatní ho vyhledají.1)

Stejně ve versi zapsané u sedmihradských Cikánů (Z. f. deutsche Philol. XXII 113) zasadili tři bratři u jezera každý strom a ustanovili jen, že se u něho sejdou.