V jiné mongolské versi (Беннигсенъ 68 č. 31) vydali se tři osiřelí bratři na cestu, na křižovatce ustanovili, že se za tři leta sejdou, a aby první navrátivší se věděl, jsou-li ostatní na živě, zarazili své hole do země, uschne-li jedna z nich, tož její majitel zahynul.

A podobně v podáních národů afrických: v somálském (Reinisch Somali-Sprache I, 266) žádá rek odcházeje bratra, aby každý týden dohlížel na strom jím zasazený, zelená-li se, jest zdráv, svadne-li, mrtev. V suahelském (Velten 248) zasadila jakási žena voňavou travinu, zůstane svěží, pokud rek jest zdráv, uschne, zemře-li. A stejně v povídkách madagaskarských (Clouston, Pop. Tales I, 171). V jedné zasadil rek vydávaje se do boje s drakem banán, uschne-li docela, jest mrtev, ale když bujně vyroste, není pochyb o jeho zdraví. (Renel I, 92). V jiné dal rek boží dřevce bratrovi, aby je zasadil; vadne-li, jest nemocen; zajde-li, jest mrtev (ib. 97). Ještě v jiné povídce (ib. 170) zasadil rek strom u domu otcovského; je-li strom zelený a bujný, vede se mu dobře; chřadne-li, jest tu jakési nebezpečí; uschne-li, jest mrtev. Podobně *Folk-lore Journ. II, 52 = Hartland II, 5.

V marokanské versi látky o smlouvě služební (Socin, Houwara 104) sázejí rek a strýc po větvi; vrátí-li se rek dříve a najde-li strýcův strom zelený, jest ještě na živě; najde-li jej uschlý, zahynul.

V černošské povídce z Angoly (jz. Afriky) doporučil rek hned, když se zrodil, svým rodičům, aby za domem zasadili jeho „Kilembe" čili strom života (Hartland II, 7).

V písni lotyšské větev vrby dává zprávu o záhubě rekově (*Chodzko Les chants histor. I, č. 26 = Basset, C berb. (II, 309).

Novořecká píseň (Kind, Anthologie neugriech. Volksl. 119 = Passow Popul. carmina Graeciae č. 153, srv. recensi F. Liebrechtovu Gött. Gel. Anz. 1861, I, 572, Hartland II, 6, Garnett Greek Folk-Lore, I, 342—3) vypravuje, kterak mladík louče se s matkou, aby se připojil ke Kleftům, pravil jí, aby zasadila růžový keř a černý karafiát, zalévala je cukrovou vodou a pižmem vzkvetou-li, pak syn její bojuje s Turky, ale uvadnou-li, jest mrtev; jednou zahřmělo, zatemnilo se nebe, vzdech vyšel z karafiátu, růže plakala slzy a náhle obě uvadly a s nimi matka sklesla k zemi. V jiné písni téže sbírky (141) uvadly listy jabloně, když se rozloučili milenci, kteří pod ní si přísahali věrnost.

V povídce portugalské z Brasilie (''"Romero Contos pop. do Brazil 22, Basset berb. II, 309) jest to pomerančovník.

V podání z centrální Ameriky vsadili dva bratři odcházejíce rákos v domě babiččině, aby podle květů neb vadnutí poznala, jsou-li na živě či mrtví (Basset, C berb. II, 310; Mannhardt, Wald- und Feldkulte 49 pozn., Hartland II, 30 sl.).

Ve východoindické písni lidové zasadil manžel, opouštěje mladou svou choť, levanduli a přikázal jí, aby bedlivě ji pozorovala. Kdyby vadla a zašla, stalo se mu neštěstí (Mannhardt, Wald- und Feldkulte 48 pozn., 3).

V malajské povídce ze záp. Bornea (Bezemer 153) rek odcházeje, zůstavil příteli sedm květin, jak svadnou, jest v nebezpečí neb nemocen. Dle názorů indoneských (ib. pozn.) možno kouzly zmocniti se životní sílu