ratuře sobě přístupné." Omezil se asi na literaturu odbornou všeobecně známou a přístupnou a neobrátil pozornost svou na etnografické ano i theologické časopisy, v nichž mnoho textů tohoto apokryfu jest roztroušeno; tím by byl nalezl nejméně šestnácte podobných listů v různých jazycích a nářečích a mezi nimi i český text skoro do slova shodný s jeho textem uveřejněný v Selském Archivu V. str. 113 jako „Vejpis listu Božího z Bethanye."

Apokryf tento jest velmi rozšířen v rozmanitých zpracováních skoro u všech křesťanských národů evropských a východních. Před několika lety zabýval jsem se historií tohoto apokryfu, ale z práce této dosud ničeho jsem neotiskl. Předmětem rozboru a srovnáni nebyly pouze texty české, nýbrž také texty ostatních národů slovanských, к nimž přibrány byly i jiné cizojazyčné.

Velký počet textů, který jsem měl po ruce, možno rozděliti ve dvě hlavní skupiny, z nichž prvá Z jest základem textů u národů západních a druhá V byla pramenem pro texty řecké a východní, ač sama vznikla z latinských textů redakce В skupiny Z. К těmto dvěma hlavním skupinám připojuji ještě třetí (R), jejíž texty vznikly většinou z některé redakce skupiny Z а V, byvše zkráceny neb změněny, anebo obsahují jen některé části celých textů)1.

Nechci se zde rozepisovati široce o podrobném rozdělení všech mi přístupných textův, obmezuji se jen na ty skupiny, v nichž vyskytují se česká znění. Skupina Z postupem času vytvořila tři hlavní zpracování A, B, C, v nichž pak snadno můžeme najiti zpracování podružnější. Tak zpracování A předpokládá nejméně dvě zpracování a, b. К Aa patří nejstarší dosud známý zlomek tohoto apokryfu z r. 745, otištěný na př.2) u Veselovského, Delehaye-a a Hasdeu-a, u nichž jsou otištěny také texty ostatní. Z nelatinských textů patří sem text anglosaský připisovaný arcibiskupu yorskému Wulfstanovi.3) Všechny tyto texty, jakož i dosud neotištěný text z rukopisu vídeňské dvorní knihovny, nevykazují jednotného textu a dávají předpokládati nejméně dvě zpracování a, ß. Toto drobení textů v recense а v podrecense najdeme při detailním srovnání u každé skupiny. Vypracování Ab jsou zastoupeny již české texty, které otiskl Patera v Č- С. M. 1899. Texty latinské jsou tu dvojí: 1. otištěné u Delehaye str. 178 (Mn.) a v Zeit, für Kircheng. XI. 440 (H) а 2. dosud neotištěné dva texty dvorní knihovny vídeňské, od Patery v C C. M. a u Migne-a Encyclop. theolog. XXIV., Patera uvádí text latinský z kapitulní knihovny, ale tento není zřejmým podkladem pro texty české, které ovšem se s ním shodují v některých místech, ale jinde více blíží se textu u Mignea otištěnému a jednomu z vídeňských.