V jiné německé pověsti (Klarmann-Spiegel, 92—100) byly to tři zámecké slečny místo vodních panen; pověděly hochům, že jsou nejspíše ztraceny; zjeví-li se bílý kohout na střeše, jest všecko dobré; přijde-li červený, propadnou se i se zámkem. Do rána se zámek úplně propadl i se svými obyvateli.

V jiných pověstech znamená krev vystupující z vody, že zahynul vodník, hledaje nevěrnou svou ženu u jiného vodníka, tak v německé versi ze sev.-vých. Čech (Deutsche VK. östl. Böhm. VIII., 54, č. 143).

3. Někdy, ale zřídka, jest znamením nehody přihodivší se rekovi zvláštní změna mléka, prvotně patrně mateřského. Tak v jedné východoindické povídce (Lal Behari Day 71, č. 4, Cosquin I., 77) měl brahman dvě ženy, z nichž první byla vlastně „rakšasi", lidožroutkou, druhá žena bála se, že sežere ještě muže a ji samu, a když její syn šel do školy, dala mu v malé nádobě mléko ze svého prsu a řekla mu, zčervená-li mléko maloučko, jest zavražděn jeho otec, zčervená-li silně, jest také ona zavražděna, a on sám nechť se spasí útěkem.

Podobně v povídce z Kambodže (Revue des trad. pop. XIII., 455) naplnil rek misku mlékem, vytlačeným z prsu dívčina, a pověsil misku za sedm nití; zčervená-li mléko, jest mrtev; jsou-li niti málo napiaté, jest nešťasten; tuhé-li, vede se mu dobře.

Ve švédské versi povídky o bratrech-dvojčatech (Cavallius, 351), dal rek mladšímu bratrovi na památku nůž a hrnec mléka; pokud jest mléko bílé, jest na živě, ale zčervená-li, jest ve velkém nebezpečí.

Podobně ve zvířecí látce jistého kmene v severovýchodní Indii (Bompas, 321) dala kráva svému teleti, tušíc úklady tigří, mléko své do láhve; zčervená-li jako krev, jest zabita.

4. Taktéž velmi zřídka vydává takové svědectví víno od reka nebo reků zanechané, zakopané a p.

Tak vypravuje slovenská verse (Kollár, Zpiewanky П., 499): zakopány láhve naplněné vínem pod stromem na rozcestí; kdo se první vrátí, má navrtati láhve, a ze které poteče krev, té pán jest mrtev, a ze které voda, tenť živ.

V polské versi látky o bratrech dvojčatech (Mater, antropol. XI., 37, č. 32) zakopali bratři víno na křižovatce, a když bratr shlédl, že víno jest zkaleno, poznal, že rekovi jest zle; pod. Pleszczyński, 148, č. 2, kde dvě láhve vína zakopány na křižovatce. Podobně v maloruské versi (Newosielski I., 311 = Аеанасьевъ-1 I., 216) zakopali bratři pod javorem víno, jeden červené, druhý bílé; bílé-li zčervená, aneb červené když zbělá, znamená neštěstí.

Odchylné znamení udal rek východohaličské povídky (Kolberg, Pokucie IV., č. 97): položil na stůl dvě láhve vína a nůžky, jak bude víno „skákati" a nůžky samy střihati, mají mu vojáci přispěti na pomoc.

V německé versi o princích vyslaných pro zlatá jablka nemocnému otci (Simrock 216, č. 47) seznáno, že oba princové starší všecko propili v hostinci a byli pro dluhy uvězněni, že víno ve dvou sudech se zkalilo.

V maďarské povídce (Zs. d. Ver. f. VKunde XVII., 111) řekl rek odcházeje otci: postaví-li se kára před dveře, a vyleze-li na ni sám mlýnský kámen, změní-Ii se víno ve vodu a kořalka v krev, umírá; bude-Ii ho chtíti hledati, kára ho к němu doveze. Tento motiv znala