Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 160

druží se tři tamže chované a podle udání řed. Cira Truhelky římské plužní nože z Vrnograče (Cazin), Sinjakova (Varcar-Vakuf) a z Grudů (tab. I. 9—11). Všechny tři podobají se majdanskému, toliko grudský je trochu prohnutý a jak se vidí, má ulomené držadlo134).

Dále к severu našly se podobné radlice a nože z doby, kterou ředitel chorvatského musea v Záhřebe univ. prof. dr. Jos. Brunšmid pokládá za určitě (sigurno) římskou na celé řadě míst dnešního Chorvatska se Srěmem. Předvádím na obr. 12 nejdříve ty nože, které s nalezenými lopatovitými radlicemi přesně к sobě náležely (č. 1—4 z Vin-


Obr. 12.

Římské radlice a plužní nože z Vinkovců (1—4) a Bešky (5—6).

kovců v Srěmu, 5—6 z Bešky u Staré Pazové) a dále na tabulce I. č. 1—7 z následujících míst: 1. Berak (Vukovar), 2. Bežanije (Zemun), 3. Orešac (Virovitica), 4. Široka Kula (Gospić, Lika-Krbava), 5. a 6. Virje (Bjelovar—Križevci), 7. Sísak (Záhřeb). Nože, jak je viděti z obrazů, jsou různé velikosti od těžkého berackého v délce 0,83 m až po be-šecký 0,48 m dlouhý (ze Sotina je v museu jeden ještě lehčí a kratší, jen 0,23 m délky, snad z nějakého modelu) a také různých tvarů, o nichž


134) Podle zprávy písemní a výkresů zaslaných mi ředitelem C. Truhelkou. K nim náleží řada radlic podobných majdanskému (ze Sinjakova, Saričů, Gradce, Usory, Grudů) vedle pěti jednostranných, o nichž pojednám dále na str. 130.

Předchozí   Následující