Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 162

nejlépe poučí nákres sám135). Nejzajímavější po této stránce jsou nože z Vinkovců svojí štíhlostí, a na hřbetě přidělaným úškem. Zcela podobné jsou římské nože, které byly nalezeny u Heddernheimu. Srv. zde dále. Rada lemešů římských, jež se nalézá v museu z týchž chorvatských nalezišť, aniž bychom však mohli říci, ke kterému noži který lemeš náležel, vykazuje také odjinud neznámou rozmanitost (srv. tab. I. č. 13—16, 19—-28), která bohatě doplňuje serii uveřejněnou námi v кар. I. na str. 14. Vedle tvarů široké trojúhelníkové lopaty (č. 13—15, 17—18) odjinud již známých, vidíme tu dlouhé, klínovité, do sebe zahnuté tvary z Dalje a Podbakovače (č. 12, 16), z nichž první je velice interesantní, a zejména bohatě v Chorvatsku vyvinutou řadu lemešů listovitých nebo lopatovi-tých s úzkou, více méně otevřenou tulejkou (č. 19—28). Sbírkou záhřebského musea se naše vědomosti o velkosti a různých druzích římských oradel velice obohacují136). Z nedalekého území v Krajině chová dále zemské museum lublaňské dvě radlice z Drnová u Leskovce (staré Noviodunum) a jednu radlici s nožem z Unce r. 1894 nalezenou, — vše římské podle písemné zprávy, kterou mi z musea zaslal dr. J. Mantuani. Viz je na tab. I. pod č. 8, 17 а 18 137). Také pár závěsků visících na zlatém kroužku řetězu, nalezeného v pokladu u Szillágy-Somlyó v Krašov-ské stolici z doby c. 400 po Kr. představuje patrně radlici s čereslem vedle jiných, na řetěze visících nástrojů138). Jinak z rakouského Podu-nají zatím více římských plužních nožů neznám. Ve vídeňské římské sbírce (Museum Vindobonense) není podle zprávy mi zaslané nic. Radlic římských je ovšem známo ještě vice. Zmínil jsem se o nich už výše na str. 13 (Kis Köszeg, Gurina).

Za to je opět řada nálezů radlic a příslušných nožů z jižního Německa, zejména z končin porýnských. Tak byl nalezen plužní nůž v římské pevnosti u Saalburgu (II.—III. stol.), massivní, v délce přes 40 cm139), jiné rovné dva ve valu pevnůstky u Osterburken v délce 49 a 53 cm140), jiný u Jublainsu141), jiný na poli u Wormsu s římskými nástroji141). V nálezu u Heddernheimu objevily se mezi jinými římskými nástroji


135) Délka jednotlivých podle údajů prof. Brunšmida je: č. 1. — 083, 2. — 061, 3. — 0-72, 4.— 0-42, 5. — 0'49, 6. — 049, 7. — 0'41 m; k tomu připojuji hned délku následujících z Krajiny a Bosny: č. 8. — 0\53, 9. — 058, 10. —0-41, 11. —031 m.
136) Na tab. I. vyobrazené lemeše pocházejí z těchto nálezů: 12. Dalj (Virovitica) — 0-26, 13. Virje (Bjelovar) — 017, 14. Berak (Srěm) — 0-26, 15. Podbakovača (Lika-Krbava) — 025, 16. Podbakovača —0-21, 19. Suhopolje (Virovitica) — 041, 21., 22. Lovčíc (Požeg-a) — 035, 23. Vinkovci (Srěm)—0'35, 24. Noví Banovci (Srěm) 0 26, 25. Rakovac (Srěm) — 0'29, 26. Sotin (Srěm) — 0'32, 27. Vukovar (Srěm) — 0'33, 28. Sotin — 0'26 m; na obr. 12. vyobrazené lemeše z Vinkovců mají délku 0'32 a 019, lemeš z Bešky 0'27 m. Podobných radlic je v museu ještě několik, zde jsem jich obrazem předvedl jenom část, ovšem větší.
137) J Nůž z Unce je dlouhý 53 cm, radlo 30 cm; radla z Drnová obě po 32 cm. Bližších údajů o prvním nálezu však není.
138) Arneth J. Gold- und Silbermonumente des kk. Münzen- und Antikenkabinetts in Wien. Wien 1850 Taf. G. 1, str. 19. Viz Behlen Pflug- 93, 177.
139) Jacob i Saalburg 447, tab. XXXV. 1.
140) Praeh. Blätter IX. 90, Westd. Zs. XVI. (1897) 325, 326 (jedna radlice délky 18 cm lopatovitá a dva nože rovného typu). Nález je v museu v Karlsruhe.
141) Behlen 160 cituje G r i v a u d a Arts et métiers des anciens fig. 128. 142) B e h 1 e n 90.

Předchozí   Následující