str. 172
Nechci však tím říci, že se jednostranný lemeš vyvinul v sev. Evropě teprve v XIII. nebo XIV. století. To jistě ne. Byl tu dříve, ale od které doby, zatím nevíme a také nevíme, vznikl-li zde samostatne, či vlivem cizím. Zde bych nechtěl, právě proto, že není, oč se opříti, vylučovati eventuální vliv východní, zejména, když se současně v Rusi při soše objevuje rozpůlení oboustranného ralniku ve hroty dva. To mohlo tedy vzniknouti na půdě slovanské. Ale i to možno, vzhledem к uvedeným domněle římským nálezům z Bosny, vysloviti jenom s reservou a vyčkati, neobjeví-li se na př. v kultuře skythské nebo sarmatské. Zatím není dokladu staršího, ani pro kosulji181).
Ostatně se jednostranný lemeš přes své výhody ujímal také jen postupně. Ještě v XVIII, století byly u pluhu radlice oboustranné dosti hojné182) a na Balkáně zůstalo tak dosud a i jinde. Vývoj jednostranného lemeše dokonán byl r. 1827 geniálním nápadem bratří Veverků a vynálezem t. zv. ruchadla, z něhož vytvořen byl železný pluh moderní.
@------------------
Jak z dosavadního výkladu vidno, zůstavil jsem stranou jazykový poměr slov gall. plovum, germ. pflug z plogu a slov. p1ugь. Bylo by se mi sice hodilo, odvolati se na podporu mého výkladu i na běžný názor německých filologů, že slov. p1ugь je převzato z germanštiny, ale nechci se při věcném rozboru dovolávati dokladu filologického, který je přece jen ve své podstatě sporný183). Nejstarší zmínky o pluhu na slovanském východě stotožňují téměř význam jeho s významem slova radlo. Letopis aspoň zaměňuje v zprávě o dani Vjatičů obé, mluvě jednou o dani z radla, po druhé o dani z pluhu. Zdálo by se tedy, že zde velkého rozdílu nebylo a mimovolně vtírá se myšlenka, zdali pluh neznačil zprvu u Slovanů jen radlo plazem opatřené, tedy radlo ploužící se po zemi proti radlu volnému, bez plazu (něm. Schwinghacken). Pak bychom mohli souditi i na domácí původ slova p 1 u gl), ačkoliv vždy by zůstalo obtížno vysvětliti přechod k Pflug.
Ale nejstarší zprávy západní, jak jsme výše viděli (str. 3—4), přece jen činí značný rozdíl mezi aratrum parvum, quod radlo dici-
181) Zelenin Coxa 75.
182) Braungart Urh. 130.
183) Otázka už dávno dělí filology ve dva tábory. Jedni pokládají sl. p 1 u g ь za původní a domácí (utvořené od kmene p 1 u-, jako sluga od s 1 u-, strug od stru-) a Pflug za přejaté. Tak soudil už Grimm (Gesch. d. Spr. 1848, I. 55), pak A. Kuhn, A. Schleicher, A. Matzenauer, a nověji hlavně Krek Einl. 113, Kres IV. 107 a V. Jagié Archiv sl. Phil. 1901, 536, Kultur d. Geg. I. IX. 4, zprvu i Brückner Ciw. 29 a J. Peisker Zur Soz. I. 41, 47, 88. Druzí naproti tomu mají sl. p 1 u gl, za přejaté z germanštiny. Tak U h I e n b e c k Idg. F. XVII. 113, Schräder Urg.3 II. 2, 210, Idg. F. XVII. 32, Hoops Waldbäume 506, Peisker Bez. 273 (87), M e r i n g e r I. F. XVI. 184, XVII. 100 sl. Zelenin Coxa 116, Rhamm Ethn. В. II. 1. 970 Janko O stycích 182, Věst. národ. II. 71, O. Hujer Úvod do jaz. č. 49 a nově i Brückner Enc. pol. IV. 2. 194.
|
|
