Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 174

tur a aratrum magnum, quod plug nominatur. Zde je zároveň rozdíl i určitě vysloven a musíme proto dáti přednost výkladu, že pluh byl něco jiného než radlo, nástroj větší, dokonalejší, výkonnější, nástroj, jejž na rozdíl od radla převzali Slované skrze sousední Němce ze zemědělství římského. S tohoto věcného hlediska stává se pak pravděpodobnější ten filologický závěr, jenž slov. plugь odvozuje z německého tvaru, nežli naopak. Výraz germánský (nebo snad gallsko-germanský) přešel к Slovanům s věcí před X. stoletím, nejspíše už několik století před tím, když pozdní římský vzor pluhu rozšířil se do francké a allemanské Germanie a odtamtud dále к Labi, k Sále a po Dunaji na východ184).

S poměrem slova p 1 u gb souvisí i poměr plužního výrazu hřídel, staré slov. grędelb a něm. Grindel, ale otázka je obtížnější proto, že výraz tento je typický pro radlo a byl zajisté už dávno u radla. Patří к staré nomenklatuře radiové a přešel odtud na pluh, či naopak patří к pluhu a přešel na radlo? Filologicky nelze rovněž otom rozhodnouti, neboť i tu se mínění rozcházejí právě tak jako u pluhu, ačkoliv i Němci připouštějí prvenství výrazu slovanského185).

Jedním slovem, filologicky nelze otázku rozhodnouti a proto jsem se výše omezil jen na rozbor a úsudek věcný.

osídlení pelhřimovska do válek husitských.

J. Dobiáš

Jest tedy pravděpodobno, že osídlení Pelhřimovska v hlavní své části spadá do druhé polovice XII. stol.29), a pro tuto dobu svědčí i jména vsí na Pelhřimovsku, odvozená většinou od jmen osobních, doložených ve XII. stol., ba i dříve, ale později neobvyklých, a poměrně skrovný počet vesnických jmen topických.

Za nejstarší vsi české považují se všeobecně vesnice se jmény čeled-ními s koncovkou -ice nebo -ovice. Soudí se totiž, že byly ještě za rodového zřízení osazeny členy jediné rodiny, jedinou čeledí. Rozrůstáním dvorce, jehož držitel neb zakladatel nazýval se na př. Milota, vznikla ves, nazvaná podle držitelů, potomků Milotových—Mileticů —


184) Ze však ještě v XVII. stol. pluh byl v střední Rusi mnohem méně užíván než socha a kosulja, vidíme z listiny cara Alexeje Miehajloviče z r. 1663, v níž se dává pro carské selo Izmailovo zhotoviti 600 železných sošníků, 200 kosul a 100 pluhů (Z e-1 e n i n Coxa 76). Zelenin nemohl sice zprávy této ověřiti, ale patrně je autentická a může posloužili к poznání, v jakém asi poměru užívalo se tehdy pluhů к sochám.
185) Krek (Einl. 115), Matzenauer (L. F. VII. 201), potom Bruckner (Ciw. 29, Enc. pol. IV. 2, 194) a Jagié (Archiv 1901, 536) uznávali slovanský původ, srovnávajíce csl. g r ę d a, jiní jako Schräder (Idg. F. XVII. 33), Miklosich (EW. 78) a Berneker (EW. 349) nejsou rozhodnuti, ač se kloní spíše pro opak. Janko (Pravěk 63) připouští aspoň možnost původu slovanského.
29) Tím nutno opraviti dosud běžný názor, že krajina pelhřimovská i širší její okolí byly až do konce století XII. neosídlený (Wilh. Friedrich, Historische Geographie von Böhmen, str. 128) a hustěji osazovány až ve stol. XIII. nebo dokonce XIV. (Herm. Jireček, Vzdelaní a osazení pomezního hvozdu českého, str. 33).

Předchozí   Následující