kaď je největší a rovněž i po stránce technické zajisté nejmenší překážky tu stojí v cestě hustému a poměrně levnému zastavění.

Průměrná lidnatost v Plzni s předměstími činí r. 1910 sotva 4000 na 1 km2, jest tedy značně menší nežli ve vnitřním pásmu pražských předměstí, kde činí průměrně přes 10.000 obyvatelů na 1 km2. V pásmu okolních obcí, budoucích předměstí, činí necelých 500 na 1 km2, jest tedy mnohem nižší než u vnějších předměstí pražských, kde činí hodně přes 1000 na 1 km2. Je ovšem jak v obvodu Plzně samé, tak zvláště i v obcích okolních velice mnoho nezastavěné plochy a také továrny a nádraží zaujímají plochu poměrně značně větší než u předměstí pražských. Mají též některé z obcí „Velké Plzně" mimořádně velikou plochu katastrální!

@-------------

Chceme-li sledovati vliv Plzně na přírůstek obyvatelstva i v dalším okolí, narážíme na překážky velmi vážné v několika směrech. Přímý účinek velkého města mísí se tu namnoze s účinky oněch blízkých průmyslových oblastí, které sice patří к plzeňské oblasti v širším smyslu, přece však mají své zvláštní podmínky i vývoj dosti samostatný vzhledem к Plzni samé. Jen v jednom směru převládá vliv Plzně samé velmi silně, není-li zcela panujícím, a to směrem к jihovýchodu. Uvádím-li v přiložené tabulce i místa, která jen o polovinu zvýšila své obyvatelstvo od r. 1843, má to ten důvod, že v celém širokém okolí Plzně přírůstek takový u osad bez průmyslu jest řídkou výjimkou.

Tab. II.

Nápadný zjev jest u většiny osad, v předcházející tabulku pojatých, úbytek obyvatelstva v období 1857—1869, zvláště silný úbytek měly Letkov a Útušice; patrně as působil tu odliv do Plzně samé a rozvíjejících se pánví uhelných. Na příliv a odliv obyvatelstva v Letkově nepůsobilo ani dolování na uhlí v tamní malé pánvi, ani zastavení práce v tamním ložisku kaolinovém. Přes zánik tohoto domácího podniku při-