rostlo obyvatelstva značně v posledním desítiletí. Na Šťáhlavy působila zajisté dosti silně železárna v sousedním Sedlci, která však nezvýšila nadprůměrně ani obyvatelstvo své domácí obce.

@--------------

Na severovýchodě a na severu od Plzně je celá řada osad s přírůstkem mimořádně velikým, některé z nich též s hodně pohnutým vývojem následkem rozvoje a zániku jistých oborů výrobních. Je tu i jistá souvislost s uhelnými pánvemi radnickou a mirošovskou, o nichž hodlám pojednati ve zvláštních odstavcích. Po straně východní proti Zbirovsku a Hořovicku jest hranice plzeňské oblasti dosti neurčitá a libovolná; roztroušený průmysl železářský, který dává zvláštní ráz krajině brdské v širším smyslu, začíná již samou Plzní. Obci plzeňské patří stará těžiska rud u Kyšic a huti železné v Horomyslicích u Nové Huti pod Chrástem.

Již na jihu.od Plzně u Doudlevců jest lože kamenečných břidlic, v Božkově (v Kristinině údolí) dlouho pracovala továrna, která vedle kyseliny sírové vyráběla i síru a skalici modrou i zelenou, jiná kratšího trvání byla v Lobzech; lože méně významná byla též mezi Hrádkem a Zdejšinou i jižně od Chrástu. Hlavní území tohoto průmyslu bylo však dále к severu a severovýchodu. Částečně splývalo úzce s produktivními okraji kamenouhelné pánve plzeňské, částečně s pánví radnickou i okolními menšími. Na západním okraji účinky tohoto průmyslu skoro se spojovaly s působením těžby a zpracování kaolinu. Tak stalo se, že zánik odvětví někdy hojně sil zaměstnávajícího nepůsobil nikterak nápadně na pohyb obyvatelstva v těchto oblastech. Jinak ovšem tomu bylo opodál železnic a uhelných pánví, kam již nerozprostřel se zhušťující vliv jiných oborů výroby; tato část území, od Plzně odlehlejší kde druhdy „oleová" industrie vzkvétala a kde nové náhrady nebylo, vyznačuje se nápadným úbytkem obyvatelstva.5)

Podrobněji charakterisovati všechny činitele, které způsobily na př. rozkvět Třemošné i Kazňova po stránce populační, zvláště po úpadku dolování v přilehlých částech kamenouhelné pánve plzeňské a po zániku těžby kamenečných břidlic a výroby na nich založené, dovede pouze dobrý znatel mistních poměrů. Zajisté, že blízkost Plzně, snadná doprava uhlí z jiných, třeba o něco vzdálenějších dolů plzeňské pánve neb okolních, i dobré spojení železniční měly tu podstatnou úlohu i vedle jiných faktorů, z nichž nejdůležitější jest zajisté ta okolnost, že jedná se tu velkou převahou o závody jedné velké firmy, která mnohostranností a zdárností svého podnikání nad jiné vyniká. Je to akciová společnost hornických a průmyslových podniků dříve J. D. Starčka. Činnost zakladatele této firmy i jeho následovníků skutečně obdivuhodným způ-