Tab. V.

Z osad podél západní dráhy položených nepravidelným vzrůstem svého obyvatelstva je zajímavá Klabava, která r. 1880 dosáhla nejvyš-šiho počtu (798), do r. 1890 ztratila více než 100 duší a ještě i v posledních desítiletích má malý úbytek obyvatelstva. Nápadný je vzrůst u Zdejšiny v období 1843 do 1850 a náhlý pokles do r. 1857, který v menším měřítku pozorujeme též u Nové Huti. Zajisté že tyto nepravidelné pohyby obyvatelstva jsou ve spojení s činností v železných hutích v Horomyslicích a v Klabavě. Statistické výkazy však neposkytují tu dostatečného vysvětlení.

К osadám na sever od Plzně položeným mohu připojiti pouze krátká upozornění. Železniční spojení s Plzní umožňuje dělnictvu plzeňských závodů průmyslových bydleti zvláště v osadách v blízkosti železnice položených. Tato okolnost zajisté ve značné míře vysvětluje vzrůst Třemošné i Kazňova, zvláště v posledních obdobích. Při Horní Bříze i zvýšená těžba kaolinu v tamních velkolepých odklizech padá na váhu. Hromice s Bykovem byly velmi důležitým střediskem „oleového" průmyslu firmy dříve J. D. Starčka a měly též prospěch z výnosných dolů jalovčínských. Zánik těchto uhelen působil spolu s úpadkem výroby kyseliny sírové neblaze na další vývoj Hromic, které pro značnější vzdálenost od dráhy nebyly zvoleny za sídlo nových odvětví průmyslu, a proto od r. 1880 vykazují pokles a jen v posledním desítiletí malý poměrně přírůstek obyvatelstva.

Osady na západ od Plzně těží z blízkosti velkého města, s nímž spojení rychlé dává trať Plzeň—Cheb. Křimice mají cukrovar, který začal pracovati již před r. 1857.