v díle, které jest základním kamenem palaeobotaniky. R. 1837 byl již průmysl jak v Radnicích, tak i v pánvi samé a na jejích okrajích ve značném rozkvětu, a bylo by zajisté třeba jiti hodně nazpět, abychom seznali počet obyvatelstva, jaký byl v této krajině před počátkem intensivnějšího života průmyslového.

Těžení uhlí nabývalo od r. 1837, kdy pracovalo tu sotva více než 200 horníků, stále velkolepějších rozměrů. R. 1851 pracovalo v dolech přes 500 lidí a vytěžilo se na l,5, mil. centů, r. 1870 pracovalo tu přes půl druhého tisíce dělníků r. 1880 činila produkce 1,776.672 metr. centy asi se stejným počtem zaměstnaných, r. 1890 1,918.265 q; r. 1900 2,033.776 q, r. 1910 1,705.059 q. V posledních desítiletích horníků značně ubylo. Úbytek vytěženého množství v posledním desítiletí ukazuje, že bohatství uhlí v této pánvi blíží se к svému vyčerpání. „Do dvacátého století zasahují doly na Braších po stoleté bezmála činnosti již jen slabým paběrkováním" praví J. Hrabák.11)

Pokud se týče průmyslových závodů, které uhelná těžba do pánve radnické přilákala, nejsem s to podati bližších dat úplných, nelze však pochybovati, že i tu ochabnutí dolování znamená značné oslabení.

Tab. VI.

Tabulka obsahuje osady nejen vlastní pánve radnické, nýbrž i přilehlé pánve vejvanovské, která ovšem, pokud se týče množství vytěženého uhlí, průmyslového ruchu i intensity pohybu obyvatelstva, zůstala hodně pozadu proti vlastní pánvi radnické. Město Radnice samo mělo již r. 1837 2218 obyv.; přírůstek obyvatelstva v následujících obdobích