choromyslné historií svou neblaze proslulý pro českou otázku v tomto městě.

Na jih zasahuje zhušťující vliv plzeňské pánve hodně daleko za bezprostřední okruh uhelných revírů; celá řada osad v severním a západním okolí Přeštic a Přeštice samy mají nadprůměrný, pravidelně se vyvíjející přírůstek obyvatelstva.

Toto území s obyvatelstvem v době 1843—1910 více než o polovinu se rozmnoživším spojuje hlavní pánev plzeňskou s malou uhelnou pánví merklínskou čili vitunskou. Zde těží se uhlí rovněž již od prvních desítiletí 19. století. R. 1851 pracovaly tu tři větší závody asi se 150 zaměstnanými, r. 1858 bylo tu ke 200 horníků, r. 1870 na 500. Podle statistických výkazů těžba od té doby zůstala přibližně stejná až do poslední doby, činí průměrně asi 400.000 metr. centů ročně a patrně asi též počet zaměstnaných zůstává přibližně stejný. Hospodářský význam této poměrně malé, ale pravidelné těžby je dosti značný, zajisté má též silný vliv na povznesení jak Merklína, tak zejména i Staňkova, městyse i vsi a Holejšova. Zejména sklářský průmysl vyvinul se tu ve značných rozměrech. Po stránce národnostní jsou podnikatelé velmi nepřízniví českému živlu. Do Staňkova i do Holejšova jest i příliv dělnictva z plzeňské pánve a z Plzně samé značný, jest tedy železnice jednou z hlavních podpor jejich stálého vzrůstu, který zvláště v posledních desítiletích značně sesílil.