Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 367

vstupuje do ženy. Tyto kameny se zvláště chovají a s nimi souvisí co nejúže zdraví a život lidský. Srv. Maccaloch, 123-4.

V koptické legendě znamenalo smrt nepřítomného světce, když kámen, na kterém jeho přítel sedával a přemýšlel, ve dví pukl (Hartland, II., 45); motiv jest tu nepochybně pokažen, катгп znamenající osud rekův není v žádné souvislosti s ním.

Hlavním podkladem této víry, že jisté zjevy přírodní nebo zvláštní změny na různých předmětech jsou předzvěstí osudu člověka, jest to, že člověk celou svou existencí jest co nejúže spiat se stromem, rostlinou a j., anebo s různými součástmi svého oděvu a zbraní, jež jsou jeho majetkem. Zvláštní úkazy na rostlinách nebo částech jeho majetku jsou znamením jeho tělesného stavu, je-li nepřítomen, a stávají se dále předzvěstí jeho příštího stavu. Prvotně poznává dle různých úkazů osud rekův především blízký příbuzný, později je to zevšeobecňováno. K tomu pak přistupuje ještě víra v čáry nejrozmanitějšího rázu, víra v moc slova, zaklínání, pradávná víra v souvislost jména s osobou je nesoucí a j.

Hartland třídí tato znamení života „the Lifetokens" v několik skupin: 1. jsou původně tělesně spojena s nepřítomnou osobou; 2. silou jeho vlastnictví; 3. jeho určením; 4. jsou tělesně spojena s příbuzným nepřítomné osoby; 5. silou vlastnictví osoby příbuzné; 6. anebo konečně určením této příbuzné osoby. Určení takového znamení, které nenáleželo dotyčné osobě anebo příbuzné, stalo se kouzelnou formulí. Tímto určením stávají se znamení vlastnictvím, a vlastnictví jest prvotně více méně identické se souvislostí tělesní. Ještě jinaké primitivní představy působily na vytváření těchto znamení a předzvěstí. Předmět nebyl považován od primitivního člověka za pouhou mrtvou věc, než také namnoze osídlován duchem. Uvedené nahoře burjatské podání jest výmluvným toho svědectvím. Nůž zavázán jest svému pánovi к vděčnosti, neboť živí jej, napájí jej krví a šťavami masa, které pán jím řeže, pro o odvrací nepřítele, varuje před ním, ohlašuje nebezpečí hrozící pánovi, stejně jako živoucí bytost ho ochraňjící, pes neb sluha, anebo člověk krevní páskou s ním spojený. Souvisí tedy s t. ř. animismem, tak charakteristickým pro primitivní lidstvo. Srv. A. Lang, Mythes, cultes et religion 50 st. Mimo znamení, předzvěsti smrti, o nichž tu pojednáno, jest nepřehledná řada různých drobných a nahodilých, zpravidla náhlých příhod, které jsou považovány za zlověstné znamení, že se blízké bytosti přihodilo neštěstí. Jsou rozšířeny po celé zeměkouli od kmenů zůstávajících na nejnižším stupni kulturním, až po národy kráčející v čele civilisace a kultury. V povídce na př. zapsané na jistém ostrůvku severně od Australie zlomila si matka svou motyčku a v tutéž chvili stalo se neštěstí jejímu chlapečkovi, vítr shodil jeho kolébku do trávy a jiná žena ho odnesla (Hartland, П., 11). Považováno za zlou předzvěst, zlomí-li se jehla, zvláště po třetí, aneb zraní-li se švadlenka do prstu. Tak se stalo mladé ženě v hornobretonské versi látky v Lenoře, ale ta byla již zbavena takových předsudků, nepřipisovala tomu významu a byla přesvědčena přes tuto tajemnou zvěst, že se její muž utopil. Pukne-li v domě nábytek, kdosi z rodiny zemře. Podle toho, je-li puklý nábytek rodu mužského (stůl), nebo ženského (lavice), neb ítřed-ního (okno), umře osoba mužská neb ženská neb dítě, bojí se v jiho-


Předchozí   Následující