východní Moravě (Bartoš, Morav, lid, 323). Přehojné jest věštění neštěstí z jistého nahodilého setkání. Na poč. XIII. stol. byla ve Francii, jak víme z povídky vypravované od Jacques de Vitry, a patrně také jinde a asi již před tím rozšířena pověra, že neštěstí znamená, potká-li člověk kněze neb mnicha (Crane, The Exempla of Jacques de Vitry, 250 č. 268, Wesselski, Mönchslatein, 211 č. 32). Podobně dosud na Slovensku (Dobšinský, Obyčaje, 48), ve vých. Haliči (Mater, antropol. XIII., 59) a ve Francii (Liebrecht, Gervasius, 222). Také setkání ženy, zvláště bez zástěry, jest špatné znamení v Norvéžsku (Liebrecht Zur Volkskunde, 323, 328, srv. Gervasius, 222, 223). Také Poláci bojí se, že se nebude dařiti po celý den člověku, který zrána potká těhotnou ženu aneb ženu s prázdnými konvemi (Mater, antropol. XI., 100, 282). Podobně věstí v gub. Vilenské myslivcům nezdar, potkají-li babu, aneb vůbec člověka s prázdnou nádobou (Wisła XVII., 434). Poslední pověra zaznamenána též v Haliči (ib. XII., 63): špatné jest znamení, setkati se ráno s člověkem nesoucím prázdné konve.

V známé pohádce jest rek varován, potká-li chromého či hrbatého, má se vrátiti (Cosquin, I. 33., II. 294). V balkánských versích jest to obměněno. Holobrádek, člověk bezvousý, jest tu místo nich (ib., I. 44.), v jihomakedonské mimo to ještě chromý a slepý připomenuti (Сборникъ мин. III., odd. 3., str. 222). Tu ovšem spíše představeni jsou lidé takovými tělesnými chybami postižení, jako zlí a nebezpeční, a proto před nimi varováno. V římském starověku znamenalo podle Horáce neštěstí, potká-li kdo těhotnou čubku (Gubernatis, Thiere, 368). Za dobré znamení považováno, přeběhne-li cestu vlk, za zlé, přeběhne-li, zajíc, ve Vilenské gub. (Wisła, XVII. 434, Mater. Antropol. XI. 282).

Obecně rozšířeno: vyje-li pes jako vlk, znamená to neštěstí či smrt, také křičí-li sova anebo vrána blízko domu (Gubernatis, op. c. ib. 368, 530, 531, Dobšinský, Obyčaje 46), jiná ještě zvířata nemá člověk potkati (Liebrecht, Gervasius 222, č. 43).

Takových předzvěstí nahodilých jest v lidovém podání ohromné množství. Nenáleží přímo ke znamením, jež byla rozebrána v tomto pojednání. Psychický jich podklad jest jiný a tudíž také jich rozbor předmětem jiného zvláštního studia. Proto přestáváme na těchto úryvkovitých poznámkách.