aby pro něj vše připravila. Dcera kupcova (jež v dřívějším životě byla jeho ženou) vzplane k hochovi láskou, jde se naň podívat, an spí, najde ą přečte list. Napíše jiný list, jenž nařizuje správci, aby dal Ghosakovi svatební dar, oženil jej s ní a postavil mu dům. Ghosaka ráno odejde, odevzdá list. Správce rozkaz vykoná a oznámí to pánu- Pán se z toho rozstůně, chce Ghosaku povolat, aby jej vydědil. Ale žena Ghosakova zadržuje posly, dokud se nedoví, že tchán již zápasí se smrtí. Pak teprve to oznámí Ghosakovi. Jdou spolu к nemocnému. Nemocný chce říci, že Ghosakovi své jmění neodkáže, ale přeřekne se a řekne, že mu je dá. Aby se nemohl opravit, padne mu snacha, jakoby z velké žalosti, na prsa a tiskne jej tak dlouho, dokud nezemře.

Král Udena pozve Gho aku к sobě. Ghosaka přeskočí před palácem kalužinu. Král mu oznámí, že mu odevzdává úřad zemřelého. Na zpáteční cestě projde Ghosaka kaluží vážným krokem. Na otázku královu odpoví, že к němu šel jako hoch, zpět však jako vážný muž, jenž má úřad. Ghosaka se pak doví od ženy a od služky, co vše se s ním dělo a rozdává hojné almužny.

Povídka Džáinů. Ve sbírce Kathäkoca, „poklad povídek". (Schick 74 a 85).

V domě kupcově vypukne mor, král dá dům obezdít. Dům vymře, zbude jen kupcův synek Dámannaka, jenž pak unikne derou ve zdi. Žebrá v domě kupce, jenž sluje Ságarapota. Dva žebrající kajícníci přijdou, starší praví, že hoch zdědí bohatství toho domu. Kupec to za stěnou slyší, je smuten a bojí se o osud svého hocha, Samudradatty. Najme vraha, aby hocha zabil a přinesl mu důkaz. Vrah se slituje, uřízne hochovi jen prst a pustí jej. Kupcův pastýř najde hocha v lese, žena pastýřova jej vychová. Když hoch doroste, přijde kupec к pastýři prohlédnout stádo, doví se hochův příběh, pozná jej. Napíše list a pošle s ním hocha domů.

Hoch cestou vejde v městském parku do chrámu boha lásky a unaven usne. Psaní má na holi. Do chrámu vejde dcera kupcova, Višá, spatří hocha a přečte list. Otec její nařizuje v něm jejímu bratrovi, aby rychle dal poslu jed (višam). Višä se domnívá, že jí otec poslal ženicha, ale že se zmýlil v pravopisu. Opraví slovo černí ze svého nalíčeného obočí, list zas zavře a odejde. Dámannaka pak odevzdá list jejímu bratrovi, jenž rychle vystrojí svatbu. Zatím se otec vrátí, zví, co se stalo, spatří slavnost. Jde к onomu 'vrahovi, vyčte mu, že dítě nezabil a nařídí mu, aby Dämannaku zabil, až přijde do chrámu městské bohyně. Novomanželé jdou večer do chrámu, ale na trhu potkají Samudradattu, jenž se nabídne, že oběť bohyni za ně vykoná. Je zabit, otec jeho zemře žalem, Dámannaka stane se vrchním paláce, pak pánem kupců, rozdílí almužny. Od světce doví se pak výklad příběhů vzhledem к dřívějšímu žjvotu. (Povídka počíná též úvodem o dřívějším životu rekově).

V knize Džaiminibhärata, jež je spracovaním 14 knihy Mahäbhära-tam v duchu vyznavačů boba Višnu (Schick 167, 233).*)