Král a královna zahynou v boji, zanechají hocha, jejž chůva zachrání, do města Kuntäly (Carnatic v Bangalore), ale zemře, když dítěti jsou 3 leta. Dítě má 6 prstů na levé noze, ženy se o ně starají. Když je mu 5 let, zabloudí do paláce ministrova, žebraví kajícníci prorokují ministrovi, že dítě jednou zdědí jeho jmění. Ministr najme vraha, aby dítě zabil a přinesl mu znamení. Hoch vzývá boha Hari, vrahové se nad ním smilují, uříznou mu jen šestý prst u nohy. Kníže z Kulindy najde hocha v lese a vychová jej. Hvězdopravci prorokují hochovi vládu a štěstí. Hoch nechce slabikovat nic jiného, než jméno boha Hari, stane se brzo velmi učeným. V šestnácti letech vítězí nad nepřáteli, stane se spolu-vládcem knížete. Kníže jej pošle s poplatkem ke králi v Kuntale. On odvede poplatek ministrovi. Ministrův syn sluje Mandana, dcera Višayä. Ministr, jede pak navštívit knížete, doví se od něho osudy Čandrahásy. Pošle Candrahäsu к svému synovi s psaním, v němž nařizuje, aby tomuto nepříteli (v sanskritu lze čisti i „příteli") dal jed (višam). Candrahäsa cestou zastaví se u rozkošného rybníka v lese, koupe se, uctívá boha Hari a spí. Višayä přijde se koupat s družkami, uzří „spícího jinocha, přečte tajně list a změní slovo Višam ve Višayä. Candrahäsa donese list jejímu bratrovi a dostane dívku za choť. Ministr zatím uvrhne knížete do vězení, vynutí na něm peníze a vrátí se domů právě po svatbě své dcery. Najme vraha, aby v chrámu za městem zabil toho, kdo tam podvečer přijde obětovat. Pošle pak svého zetě do chrámu. Ale král zatím cítí, že brzy zemře, pošle ministrova syna pro Candrahäsu. Mandana potká švagra, an jde do chrámu. Vyřídí mu vzkaz a jde místo něho obětovat do chrámu — je zabit. Král odevzdá Candrahä-sovi vládu, i svoji ženu, odejde jako kajícník do lesa. Ministr slyší, co se stalo, praví: „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá." Spěchá do chrámu, zabije se z žalosti nad smrtí syna. Candrahäsa přijde pak do chrámu, chce rovněž zemřít. Bohyně chrámu se mu zjeví a slíbí mu splnit dvě přání. Candrahäsa přeje si, aby věčně věřil v Hariho a aby oba mrtví oživli. Bohyně splní přání. Mezi tím kníže z Kuntäly chtěl se ze zoufalství s rodinou upálit. Ale ministr spěchá jej zachránit.

Povídka džáinů v rukopisu berlínské knihovny MS. or. fol. 1008. Vydána v Sitzungsberichte d. к. preuß. Akademie 1883 Weberem. Jiné rukopisy ve Florencii a v Indii (Schick 96, 126).

Lakomý bohatý kupec v městě Campä, jménem Vriddhidatta slyší v noci neviditelný hlas, že právě byl počat dědic jeho jmění. Kupec obětuje bohyni svého rodu, bohyně se mu zjeví a sdělí s ním: v městě Kämpilya žije kupec Trivikrama. Jeho otrokyne Pušpacri je těhotná hochem, jenž zdědí kupcovo jmění. Kupec se radí s mladším bratrem, jenž sluje Sadhudatta. Bratr mu radí, nevzpírat se osudu a vypravuje příběh o princi a princezně, jimž marně je bráněno, aby se dostali za sebe. Kupec však chce zápasit s osudem a vypravuje bratrovi povídku o ministrovi, jenž úspěšně zápasil s osudem. Pak odjede Vadhů (t. j. Vriddhidatta) do města Kämpilya. Trivikrama jej hostí čtyři měsíce. Při rozchodu prosí Vädhüj aby mu byla na zpáteční cestu půjčena к ob--sluze Pušpacri a slíbí ji vrátit.. Cestou opozdL se Vadhů úmyslně s otrokyni za karavanou, rozkopne jí břicho a uškrtí ji. Pak napíše Trivikra-