naproti tomu však přibylo rozvleklé nvsto (12—14). Zato v konečné úpravě byly provedeny škrty rozhadnější Vydavatel vynechal sl. 26—28, neboť pokyny o pohřbu, jež dítě dává otci, ruší jednotnou náladu písně. I jinde odstranil všecky slohy, které jen rozpřádají jednotlivé moiivy a dbal koncisnosti. Tak byly ještě vynechány sl. 22 E1, 24 E1, 29 E1, 33 E1 36 E1. Tím dosáhl oné hutnosti dikce, která právem budí podiv kritiků a dodává písni veliké hodnoty umělecké — ovšem třeba zjistiti, pokud se tyto změny opírají o lidovou tradici. Erben měl v zásobě mnoho textů, již v 1. vyd. mohl užiti snad dvaceti variantů zaslaných z různých oblastí.6)

Nad to pak úspěch prvního vydání získal mu četné spolupracovníky a je jisto, že za 20 let, jež dělí 1. vydání od 3., dostal nejeden cenný, starobylý variant. Z materiálu tak bohatého Erben sestavil svůj text, řekl bych „ideální", vybíraje z jednotlivých zápisů části nej-cennější. Připouštím, že snad v é formě, jak ji čteme v E3j, nebyla píseň (jako celek) zpívána, soudím však, že každá strofa je bezpečně lidového původu a že by a v některém variantu. Rozbor je ovšem velmi ztížen tím, že máme jen málo zápisů, neboť po Erbenovi sběratelé pokládali za zbytečné otiskovati varianty písně obecně známé. Bylo by zajímavo míti rukopis Erbenův, abychom kritickou práci vydavatelovu mohli sledovati, avšak v pozůstalosti se nezachoval až na skrovné zbytky) materiál zužitkovaný v konečném vydání. Nalezl jsem jen text R (viz nahořel a zlomky (r) psané rukou básníkovou. Ze zkratku jest patrno, že Erbenův variant byl již hotov a že si jen zaznamenával podrobnosti — snad přímo podle zpěvu; nasvědčovalo by tomu chvatně, téměř nečitelné písmo. Uvedl jsem již, že mimo tyto zápisy máme ještě dva neúplné rukopisné varianty z archivu Národop. musea českoslov. a text Holasův — ovšem třeba povážiti, že na tyto "varianty mohla již působiti sbírka Erbenova, jejíž vliv jistě byl pronikavý.

Srovnáme-li ostatní zápisy s E3, jeví se poměr jejich takto: a) Z konečného textu Erbenova doloženy jsou v jiných zápisech tyto slohy: 1. doložena v R, Nymb.7) — 4. Nvmb. — 5. Nymb. — 6. Nymb. — 7. Nvmb. — 9. R, Pis., Nymb, Hol. Suš.8) (s malou odchylkou1. — 10. Nymb, Suš, R, r. — 11. R, r. — 12. Suš, Nymb, r. — 14. Nymb, Hol. — 16. R. Nymb, Pís. — 20. Suš, Hol, R. — 21. R. Nepočítá-me-li případy, kde pouze Nymb. nebo jen Nymb. a Hol. se shodují s E3, nalézám 8 sloh, které jsou doloženy v ji ých zápisech beze změny.

b) Na druhém místě uvádím slohy, v nichž se text Erbenův sice odchyluje od zápisů ostatních, ale přece jen v nich mí oporu, neboť základní formace je podobná a odchylky někdy nejsou značné. Jsou to sl. 2, 3, 4, 6, 7, 13—15, 17—19.