c) Zcela ojedinělé jsou v E3 tyto slohy: 8 a 22—31. Tedy práve pro závěr Erbenův, který jest pro posouzení naší písně tak důležitý, není obdoby v jiných zápisech; ostatně z přehledu variantů jest patrno, že právě závěr se mění nejvíce, tak že podle něho lze naše texty rozděliti na několik skupin. Ovšem závěr Erbenův jest bezpečně doložen různočteními, jež vydavatel připojil a kromě toho má ráz ryze lidový, tak že o původu jeho není pochybnosti. Zápisům Erbenovým je nejblíže text R, který tuto otiskuji:

Zasilatel textu k tomu poznamenal: „Jak se mi zdá, zpívali jsme jako děti taky tyto verše, jistoty nevím, patřejí-li к té písni, předceje ale poznamenám:"

S E3 shodují se sl. 9, 10, 11, 12 (nepatrné odchylky), 16, 20, 21 a shrneme-li ráz odchvlek, lze říci: R je poněkud drsnější, umělecky a jazykově nevybroušený variant typu Erbenova; upozorňuji na př. na sl. 4 (na krchově leží), 6 (na krchov běželo), 18 a 19.

Dodávám ještě, že ani bedlivý rozbor v textu Erbenově nenajde stop knižních, nelidových obratů. Snad by se zdálo, že na př. rčení ve sl. 27 E3 „marné tvé vidění" zní poněkud knižně, avšak nezapomínejme, že Sirotek svým vážným obsahem blíží se lidovým legendám, jež měly úzký styk s duchovní písní. Také vazba „kde jste děl matičku" mohla býti v některém starobylém variantu (srovn. doklady Jungmannovy ve Slovníku). Rčení „zítra na úsvitě", jež by snad mohlo vzbuditi pochybnost, je bezpečně doloženo na př. ze sbírky Sušilovy 437 č. 622: „Z večera jablůnku sadila, na úsvitě sa jí ujala". (Kott.) Celkem lze říci: podivuhodná stavba a dikce naší písně jsou výsledkem kritické úpravy provedené Erbenem, který z velikého počtu variantů sestavil text dokonalý. Pro další rozbor není bez významu zmíniti se o souměrné stavbě naší písně; má pevný epický rámec vytvořený dvěma slohami úvodními a závěrem, který se sice mění, ale nikde nechybí. Tento rámec vyplňuje dialogická skladba, především krátká rozmluva s otcem, pak dialog s matkou, v němž dítě účinnými antithesemi — nevybočujícími z dětské úrovně —