Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 285



braly užitek cizí nivě, nýbrž i rolníci sami, jak při setí, tak i později v některé významné dny předletní.

Lidověda každého národa vypočítává celou dlouhou řadu způsobů a praktik, kterak bývají úroda a užitek odnášeny a jak mohou býti přeneseny na hospodářství jiné, a následek byl, že starost o vlastní majetek stvořila ihned neméně dlouhou řadu ochranných prostředků, kterak zlým sousedům v odebírání užitku zabrániti.

Užitek může se přenášeti zejména tím, že se někdo zmocní částečky z dotyčného pole, neboť škůdce může odníti cizímu poli úrodu a sobě přivlastniti nejlépe tím, když položí na své pole část cizí půdy a jejího osení. Zejména přisype-li hlínu z cizího pole na své, může každý zvýšiti "vlastní sklizeň a příklady ze všech zemí dotvrzují, jak skutečně živé jsou podobné představy u lidu. V Karpatech na př. je pověra ta hojně rozšířena a 'doložena a huculský sedlák vyslovuje zřejmě myšlenku o přenášení úrody, jde-li po prvé orat; tehdy zachází do devíti cizích zahrad,, béře po troše země, aby ji rozesil na své roli, pronášeje zaříkání: Що на тобі ci' родило, нічьо на тобі не лишею лише саме било; зчередовую тебе, переношу собі y свій город.20) Rovněž na Podhoří karpatském ten, kdo chce, aby lépe se u něho na poli rodilo, má vzíti hroudy z cizí role a hoditi je na svou. Zpozoruje-li to však druhý hospodář, zmaří docela jeho kouzla, pronese-li zaříkání opačného cíle, které obrací zamýšlený účinek: Co sobě přeješ, aby mně bylo, a co mně přeješ, aby tobě bylo.21) Jiný složitější prostředek provádějí Huculové na sv. Ondřeje, kdy radí vzíti hlíny z devíti cizích mezí, zabaliti do plátna a zakop ati na poli proti východu slunce, po 'devíti dnech pak vyhrabat a rozesiti po nivě; neboť u nikoho jiného pak nebude lepší úrody než u hospodáře, který toto kouzlo vykonal.22) Rovněž jihoslovanské ženy pomáhají si pomocí cizí prsti, nerodí-li jim konopí, a tradují radu vzíti v době setí z devíti dolin hlíny i se semenem a odnésťi ji na svoje záhony.23) Semeno se třemi hrstmi sousedovy země míchají též Mazuři,24) právě tak v Rusku sypají do koše s obilím tři hrsti cizí země se zaříkáním, aby sousedova úroda rostla kořeny nahoru.25) Ale nejen u pověrčivého lidu zapadlých koutů periferní Evropy byly zapsány takovéto prostředky, nýbrž setkáváme se s nimi i v centru evropských států, v Bavorsku, kde míchávají hospodáři půdu ze dvou různých polí pod obilí k setí.26) Tím spíše pak můžeme očekávali, že setkáme se s variacemi jejich též v pověryplném Finsku.27)

(Příště dále )


20) Šuchevyč: Huculščyna IV. s. 164.
21) Etnograf Zbirnyk V s 90;
22) Šuchevyč: Hucuľščyna IV. s. 271. 23) Begovič: Život i običaji s. 224.
24) Toppen-Wisla VI. s 773.
25) Zelenin: Bussische Volkskunde s. 29.
26) Meyer: D. Volkskunde s. 221.
27) Rantasalo: Ackerbau IV. s. 83, 112, 113.

Předchozí   Následující