Literatura.

Panslavonie Folk-Lore in four Books by W. W. Strickland.

Translated from Karel Jaromir Erben's „A Hundred. Genuine Popular Slavonie Fairy Stories in the Original Dialects" and compared with Notes, Comments, Tables, Illustrative Dia-gramms, Introcluctions and Supplementary Essays. 1930. B. Westermann Co. Inc. New-York, str. XIII. a 469.

Jest to první úplný překlad veliké edice slovanských pohádek, kterou vydal K. J. Erben r. 1865. Stařičký i>řekladatel — nar. r. 1851 podle poznámky nakladatelovy — pořídil jej již před mnohými lety, začal na něm pracovati již r. 1896, a dokončil jej r. 1907. Předmluvu druhého dílu datoval na str. 128 — 25. ledna 1897 v Celovci, předmluva třetího dílu datována v Bělehradě r. 1887 — tedy mnohem dříve, než podle svého vlastního udání v předmluvě se dal do této práce —■ jest tu patrně omyl. Předmluva čtvrtého dílu není datována, jen dodatečná poznámka jest na str. 353: červen 1907. A předmluva celé knihy str. XIII. má datum: Praha, březen 1930.

Ale není to jjrvní anglický překlad Erbenovy sbírky. Výběr z ní, větší polovici přeložil a vydal A. H. Wratislaw: Sixty Folk-Tales from exclusively slavonie sources, London, 1889. Nový překladatel nejspíše nevěděl o tom svém předchůdci, nikde se nezmiňuje o této knize, a ze srovnání obou překladů přesvědčujeme se, že Strickland nikterak ho neužíval, zcela nezávisle na něm překládal.

Z nadpisu knihy vidno, že jest rozdělena na 4 části. V první jsou iimístěny pohádky české: Tři zlaté vlasy Děda-Vševěda, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Zlatovláska, Rozum a Štěstí a Jirka s kozu; 2 slovenské: Tri citrony a Slncový kôň, a 1 hornolužická: Prawo předco prawo wostanje. Tyto pak pohádky učinil východiskem obšírných vývodů, str. 67—121. Kromě toho provázel ještě jednotlivá čísla, a stejně i v dalších částech své knihy, a tak své poznámky kritické shrneme až na konec své recense. Zcela nezávisle na Erbenově vydání seskupoval Strick-land své překlady. Do druhé části dal severo-západo-slovanské pohádky, a sice ostatní české, Erbenova čísla 5—8, 10—14, slovenské č. 17—21, hornolužické č. 22, 24—26, potom dolnolužické č. 28—29 a zatím č. 27 hornolužické, dále č. 30—34 kašubské. Polské povídky jsou přehozeny: č. 43, 42, 41, 40, 39, 36, 35, 38, 37. Třetí část obsahuje jihoslovanské, t. j. srbo-chrvatské a slovinské zcela podle rozdělení a pojmenování Erbenova č. 76—100, jen pořadí jest zjinačeno: č. 76—81, 96—100, 82—95. U této po-