nimi vzory uherskými na Myjavsku a Turansku. Pestré vzory z Uhersko-Ostrožska připomínají na první pohled byzantinské mozaiky; že však jsou mladší, připomene vám ornament kalichový, různě stylisovaný a pro kraj ten charakteristický. Nevěsta z Ostrožska musí míti vždy vyšity rukávce »na kalich«, což s velkou pravděpodobností možno pokládati za reminiscenci ze století 15., čemuž svědčí i gotisující traktace celku. Vzorec »na kalich« najdete na výstavě mezi proužky rukávcovými, jež vystavuje paní Standova a pak Vesna brněnská. V těchže proužcích, jakož vůbec na starším hedvábném vyšívání rukávcovém z Hradištska, Kunovická, Ostrožska, Nivnicka, Vlénovska a . Uh. Brodská západního viděti ostatně všude ornament goticky traktovaný, což ovšem souvisí částečně s technikou, ale jinak rázovitosti a lidovosti jeho není nijak na ujmu, jak svědčí i jména různých těch »formiček«, t. j. vzorů výšivkových »na leluju«, »na ptáčky« »na ja-telinku« atd. (Viz Český Lid IV. str. 221 a d.) Nejkrásnější ukázky gotického rázu najdeme na čtverhranných dýnkách starých čepců slováckých, jež v pěkné úpravě uložil p. red. Kretz do sbírek pí. Standové.

Všeobecný obdiv již odedávna vzbuzovaly výšivky z Břeclavska, zejména z Lanžhota nejen co do přesnosti práce a ladnosti barev, ale hlavně co do svého rázu ornamentálního. Ty a pak některé kostelní roušky moravské šité lidovými švadlenami ve století 17. a některé vy-šívky valašské z Horní Bečvy a od Frenštátu jeví ráz a vliv renesance, přece však zase svůj lidový, a to tak rozhodný, že na př. lanžhotskou práci poznáte již z daleka. Nejnápadnějším motivem jsou tu přísně stylisované karafiáty a pak hrozny se čtverhrannými. zrny, k nimž družívají se též rázovité tvary zvonkové, ptáčkové a tak zvané borovičky. Vše je na slušném lanžhotském obojku, nebo na šatce velmi krásně komponováno i pracováno, tak že je až podivuhodno, kterak selská ruka tak skvostnou práci prováděla. Ve Vídni prodávány práce zdejší za starofrancouzské výšivky!

Na výstavě národopisné bylo celé množství krásných a jediných, již nedosažitelných prací z Lanžhota a z Břeclavska v oddělení musejního spolku olomuckého a ve skříni prof. Klvaně.

Renesanční vliv, ale mnohem více pohyblivosti, tak že již k baroku vše tíhne, postřehneme na pestrých, veselých výšivkách z Ky-jovska a Dubňanska, zvláště na známých, pestře a pěkně vyšívaných, hlavně tmavomodrých zástěrkách. Těch tu vystavil kyjovský odbor národopisný a hodonský celé množství, a pozorovatel podiví se, jak pěkně vedeny jsou větvičky vlnivkové a jak vkusně na ně připojovány lístečky, jablíčka, srdíčka, růžice, bodláčky atd.

Vliv těžkého, na nádheru vypočteného baroku jeví hustým ornamentem a ovšem i materiálem šití, totiž hedvábem, bohaté úvodnice hanácké a nevyrovnatelné některé úvodnice valašské. Tyto jsou ornamentálně starobylejší než většina hlavně žlutých úvodnic hanáckých, a crémové nebo bledě modré z okolí Vsetína patří k nejkrásnějšímu