i nejbohatšímu, co Morava vystavuje. Rovněž bledě modře šité pleny z Rožnovská jeví vliv baroku. Valašské a hanácké práce tohoto rázu vystavuje ve skvostných suitách odbor vsacký, musejní spolek olomucký a si. Waltrova z Brna.

Nejméně jeví se v moravských vyšívaných pracích vliv rokoka. Pohyblivý, lehký sloh tento přeletěl dříve, než klidná konservativní Morava k němu přihlédnouti mohla. Kdežto v českých pracích vyší^ váných i krojích na velmi mnoha místech vidíme jeho ozvěnu, na Moravě postřehneme ji jenom na neobyčejně něžných a pracných některých plenách valašských. Jsou to ony práce, jež najdete v oddělení valašském, a jež jsouce s báječnou jemností na mulu nebo batistu provedeny, nezdají se vám býti ani lidovými, ale pracností svojí v úžas vás uvádějí.

Tím bychom byli provedli laskavého čtenáře ornamentálním rázem moravských prací. Aby spanilé čtenářky nevyčítaly, že o technice, zajisté v dámských očích velmi závažné, ničeho nevyprávím, dotknu se i té, hned předem poznamenávaje, že v moravských pracích setkáme se s technikami všemožnými.

Nejméně ceněno a také jen nejnověji častěji užíváno je šití křížkové. I tam, kde jako na mnohých zajímavých koutnicích bychom myslili, že křížkový steh před sebou máme, není ho; neboť při bedlivějším prohlížení poznáme, že to steh vrkůčkový. Na vzorech z Velké podivíme se, jak zhusta a neobyčejně přesně užíváno tu stehu oboj-stranného, čárkového, tak zv. Holbeinového. Tuto setkáme se v pestrých koncích šatek ze Lhotek i s tak zvaným starovlašským stehem skříňkovým. A což ten nevyrovnatelný »výřez« prací na Uh, Hradištsku, Ostrožsku, Brodsku a Nivnieku, kde půda drobounce je prolamována (vyřezávána) a přešita skvostně zvláštními, tu menšími, tu většími umělými uzlíčky! Anebo jiné prolamování, tak zv. hodinky z Kunovická,-»kateřinky« z Velecka, »hrachovínky« z Břeclavska? Rázovité hrachp-vinkování, jak je nacházíme na mnohých koutnicích moravských ve spojení se stylisovanými kohouty, hvězdami osmicípými, kalichy a pod., nelze, jakkoliv zajisté i na Moravě se tu a tam pracovalo, za původní moravské pokládati. Toho kořen tkví hluboko v lidu uhérskoslo-venském, a ne nadarmo slově tu »šitím žilínským«. Obdivuhodné za to jest »pavučinkování« bílých plen vsetínských! Steh plochý nejkrásnější práce má na Břeclavsku a Kyjovsku. Jsou to uvedené již šatky a obojky lanžhotské a fěrtušky i obojky z Kyjovska a Dub-nanska. Ale i úvodnice valašské a hanácké a límečky rukávec hanáckých, ba i některá hanácká oplíčka jsou skvosty, provedené plochým vyšíváním. Velmi zajímavé jsou pracovány i »formičky« límců na slováckých fěrtoších a šorcích, pracované stehem gobelínovým přes látku hustě navrapenou a vyrovnávající se úplně podobným pracím v Anglii, jimž tu »smock« říkají. Zcela zvláštní práce jsou mnohé síťkované pruhy z koutnie, hlavně z okolí Val. Klobúk a Luhačovic pocházející.