Předchozí 0247 Následující
str. 228

Síťkovaný pruh je tu pokryt běhutým ornamentem, nejčastěji goticky traktovaným a k vůli vyniknutí vzoru pláténkovým stehem vyplněným. Velmi řídká jsou dýnka z čepcův a pruhy z úvodnic kunovických, touto technikou provedených. Rovněž obdivuhodný jsou ony zvláštní spoje mezi polovinami kyjovských a březovských fértůšků, jež vymykají se z našich běžných názvů. Ani krajkářství na Moravě není, vlastně nebylo, neznámo. Kdo prohlédl si bohatou sbírku krajek, vyloženou od si. Šmolkové v ústředí národopisného levého křídla, neb obdivuhodné krajky při koncích šatek lanžhotskýeh, přisvědčí nám, že lanžhotské »fiele«, t. j. ony kusy krajek a šatek, spaličkované z *hití kopřivových a hedvábných, patří k nejkrásnějšímu, co v krajích československých kdy pracováno bylo.

Ale i šitých krajek na Moravě najdeme, jak přesvědčíme se o tom z celé řady čepců valašských* v oddělení valašském i jinde, jejichž čelové okraje vyzdobeny jsou pěknou šitou krajkou, provedenou technikou, připomínající pěkné práce staroitalské (renesanční) toho druhu. Pěknou suitu motivů v těchto krajkách namalovala a vystavuje si. Madl. Wanklová. —

Nemluvili jsme v pojednání tomto o bíle šitých a kroužkovaných plenách, jak se s nimi setkáváme na západní Moravě, na Brněnsku, na Vyškovsku, ano i na Bojkovsku, a to proto,, že po většině i když někdy více jsou vyšity, přece jsou úpadkovou formou, nejevíce ani slohové ani lidové rázovitosti a technické dokonalosti a jsouce místy (Bojkovsko) i importovány jako obchodní tovar z Čech. Tu a tam ovšem- jsou výjimky v hodnotě, ale kdo srovná rázovité práce české, moravské a uherskoslovenské, bude s námi souhlasiti. Za to ovšem na západní Moravě a na Brněnsku najdeme přepěkné plachty koutní a na Vyškovsku rázovité starohanácké úvodnice.

Zbývá promluviti o barvitosti vyšívaných prací moravských. Krátce řečeno: barvitost souhlasí s temperamentem každého kmene. Práce valašské jsou z pravidla bílé, bledé modré, žluté, rovněž i hanácké. Vzácností jest ona pestře vyšívaná bordura, již vystavuje olomoucký spolek musejní. Za to na mužských kabátcích a nohavicích kožených a ženských lajdíčkách hanáckých setkáme se se zeleným, ba i pestrým vyšíváním a na rukávcích s černým. Barvami hýřívají často vyšívané fěrtůšky slovácké od Kyjova; ve žluté, červenohnědé, černé barvě, vzácněji pestře (žlutě, červeně a zeleně), ale tu v neobyčejném sladění presentují se ušlechtilé práce na věcech lanžhotskýeh. Šatky z Velké a okolí jsou creme, creme a modře, žlutě a modře, žlutě a černě, žlutě a červeně vyšity, ale prvá barva má převahu. Pouze zvláštní konce šatek lhoťáckých jeví sladěnou soustavu barev zelenavé, modravé, crěme nebo žluté a staročervené.

Mnoho ovšem na nynější noblessu barev působilo všude stáří, ale i v novotě bývají pestré práce slovenské při vší živosti barev harmonické.


Předchozí   Následující