str. 260
řídku, ale příbuznost, ba totožnost rostlinného i geometrického ornamentu českého s moravským je zřejmá a nepopiratelná. Ženy české kreslily si vzory pro vyšívání bez předloh samy, a motivy jako na Moravě vybíraly si z přírody. Jen některé malé odchylky v kresbě, v rozměru, v sestavení a v umístění vyšívání a někdy technika vy-šívací poučuje nás,'která z obou sester česká nebo moravská ten či onen předmět vyšila.
Upozorňuji zvlášť na české vyšívání, jež hlavně neobyčejnou umelostí technickou vyniká, zejména pokud se týká jemného prolamování. Tu se musíme diviti, že venkovská žena tak ohromnou píli věnovala jednoduché plátěné pleně, holubince (čepečku) atd., které pod dovedDou rukou její proměněny jsou v předměty značné ceny.
Sem patří především vyšívání z okolí Plzně. Jsou to hlavně pleny, které bývají v rohu a kolem kraje bohatě bílou přízí nebo jemnou bavlnou vyšity. Na plenách těchto skládá se mistrně kreslený vzor z rozličných lístků, květů a z ovoce. Zvláště vyskytují se tu bohatě ornamentovaný květ zvonku a jablíčko. Všude, kde jen možno, vyplněny jsou květy a lístky různým umělým prolamováním, což dodává celé pleně vzdušné měkkosti. Způsobem tímto rovnéž bohatě vyšity jsou plzeňské čepečky se svými ohromnými vázankami, bílé zástěrky, sukně atd. Jiný druh plen z okolí Plzně vyznačuje se velmi hustým vzorkem, kterýž pokrývá celý zadní cíp i okraj jejich.
Vzor sám však skládá se z jednotlivých jablíček, zvonků, spojených s oblými lístky a jest plochým řídkým stehem buď karmínovým nebo černým hedvábím vyšit. Vzor ten podobá se poněkud svým uspořádáním i svými motivy vyšívání hanáckému, jaké bývá arci změněné na límcích u rukávů. — Také podobá se některým vzorům z Uherského Slovenska od Prešpurka. Zvláštnost při některých plenách (z Královic) jest a divně působí světlým, buď zeleným nebo žlutým hedvábím vyšitá vlnitá lístková cesta, která se prostředkem celého vzoru v samém cípu pleny vine.
Jiný druh vyšívání českého vyskytuje se hlavně na Turnovsku. Vyšívání toto jest vzorem svým více drobného rázu; hlavně pleny, vínky a pokrývky chrámové jsou bohatě nejvíce plochým hustým stehem hedvábím bílým, černým, karmínovým, modrým, někdy také pestře vyšity. Pozorujeme tu, kterak kytice souměrně na obě strany ve způsobe arabesky se rozkládá a na nejstarších kusech vyšita bývá,
stati české lidové vyšívání na zemské jubilejní výstavě, uveřejněné v Českém Lidu I. 4—15 a 143—155, že lokální rozdíly v charakteru našich výšivek nejsou tak přesné na okrsky vymezouy, aby nebylo četných výjimek. Odkazujeme vůbec čtenáře na velecennou tuto stať, která jest dnes právě tak případná a svěží, jakoby byla psána nikoliv o výstavě jubilejní, nýbrž o českém oddělení výšivkovém na letošní Národopisné. Vystihujet úplně charakter hlavních skupin i výstavy přítomné, kteráž ne tak obsahem, jako rozsahem od předešlé se liší."
