Předchozí 0287 Následující
str. 268

Doříkav udeřil si rázně «a buben a bral se na původní místo. Vyšel desátník a jal se jako ostatní Ěehoři s vytasenou šavlí promlouvati svou řeč. Podle řeči musil to býti zrovna Herkules. Slyšme, co praví o svých pracích:

Já desátník toho pluku

mám na péěi, by bez hluku

bez všech zmatků,

nepořádků

naše vojsko k službě stálo,

aby každé naše dílo

v pravý čas se vyplnilo,

pořádek při práci

čas ukrácí

a zlatem splácí.

A to tady se všem ukazuje,

že se u nás mnoho nedaruje.

Sotva dozněla chlubná jeho slova, zazněl zvuk bubnu a místo po desátníkovi zaujal strážník. Týž svěřený úřad zastával již po dvakráte a proto se již neostýchá, tu jadrně, tu laškovně v řeči své vzpomíná pokladnice a košů družek. Kíká:

Já jsem strážník, velké zvíře,

ale ovšem jenom na papíře,

na mně velká starost leží,

ke mně všickni, páni i sprostí běží,

kdo je komu Ěeho třeba,

buďto peněz nebo chleba,

ač já při tom často zkusím,

předee jim vše opatřiti musím I máte-li se mnou útrpnosti, zde v té pokladnici bude dosti (místa) na nějaký dárek,. groš neb krejcárek a do koše vděčně uložíma, vše, co z lásky obdržíme.

Pronášeje slovo „pokladnici", zatřásl jí dvakráte, dávuje až příliš makavě na jevo příčinu své přítomnosti. Po rachotu bubnu došlo na prvého vojína řadového. Týž než mohl se vykázati nynějšími vědomostmi a ctnostmi, z přezvědu asi poznal, jak chutná spařená březovka, neboť mluví:

Já jsem sice malý, ale škola již mě těší dokonale, metlu ovšem nerad vidím, jí se bojím, jí se stydím; než, kdo tiše sedí, slušně chodí,

pozor dává,

zlé neplodí,

nemá se co metly báti,

on před králem může státi,

nebo mám to dobře v hlavě;

Čiň dobře a právě,

neboj se císaře ani krále!

Zvuk bubnu nanovo se rozléhá. Došla řada na druhého vojínařadového, který obrátiv se obličejem ku třetímu vojínu řadovému, dotazuje se ho po sv. Ěehoři, řka:

Pověz pak nám bratře zlatý, kdo to byl ten Řehoř svatý? Já to sice slyšel, než cím častěji o něm slyšet budu,

tu tím snadněji (si to pamatovat budu), a já vím, že dobří lidé rádi děti mají, kterým o dobrém povídají.

Za zvuku bubnu zařadil se a učinil místo třetímu vojínu řadovéinu, jenž odpovídaje tazateli děl;


Předchozí   Následující