str. 269
Svatý Řehoř, velký kněz a sluha Boží, který vše své statky, všecko zboží rozdal na kostely, rozdal mezi chudé, stavěl školy, dal jim učitely,
který živý příklad svaté nábožnosti stkvěl se ctnostmi andělskými od mladosti, a na papeže, hlavu církve povýšený,
zůstal tichý, skromný, ponížený, který třinácte let v těžkém poslání řídil církev svatou horle do skonání, který potu, práce nikdy nelitoval, al« slovem, skutky pravdě vyučoval, který rozesílal kněze na vše strany, by obrátil hříšné i pohany. Svatý .Řehoř je náš patron, jej my ctíme, jemu ke cti k Vám dnes přicházíme.
|
Třetí řadový vojín chodí poprvé s Ěehoři. V polovici říkauky opustila ho paměť a proto uvázl. Obrátil tudíž prosebné zraky k prvému vojínu, který již měl pro příhodu jeho lístek připravený. Pomohl mu a tak ho šťastně zachránil před ostudou. Nu, první lázeň si odbyl, na ostatních místech půjde to již dobře. Byl rád, když zvuk bubnu sprovázel ho na dřívější místo.
Vyřadil se buclatý granátník. Ten odsekává úlohu svou statečně, ale snad trochu neomaleně, těmito slovy:
Já granátník vystoupil jsem a to s takovým úmyslem že granáty dobře házím,, nic se při tom nezarážím, což knedlíky z bílé mouky jako dělají branické sousedky,
když se hodně omastějí,
samy do krku lítají.
Jednou mi tam jeden ostal,
až jsem celý černý zůstal,
já popad šavličku,
ufal neb ufik jsem mu hlavičku.
|
Jako granátník s odhodlaností, tak zase dragoun hřniotuě vyrazil z řady a s plným zápalem válečným mluví . . . :
Já jsem od knedlíkových dragounů,
nedávno jsem se dal na vojnu,
oni po mně stříleli,
dosti strachu mně nahnali,
já jsem se bránil, na mou kuši,
až mně lítaly od hlavy uši; já jsem česky nepromluvil, ale uhersky jsem promluvil: Střelím do vás, Maďaři, dám vám šavlí do hlavy!
|
Za zvuku bubnu vystřídal s ním místo setník, trochu pyšný a na slovo skoupý. Mluvil:
Já jsem setník císařský, postavím se hrdinsky s kumpanií do pole
a to před nepřítele. Až já budu av.anžírovat, všem kuráže budu dodávat.
|
Když za zvuku bubnu zaujal předešlé místo, vystoupil z řady poslední Ěehoř, metrnfk, jenž důraznými slovy pobádal rodičů vůči dětem k tuhé, duchu tehdejší doby odpovídající kázni. Bera to zkrátka po vojensku, pravil:
Metla zdravého koření pro dítky nevyevičený. Když se ve školách trestají, ninozí rodiče se na to hněvají,
strhnou ze školy žáka, mají z něj tuláka, ten se musí pokárati, lískovou hůlkou potrestati.
|
|
