byly řádně; by spolu živy jsouce v ustavičné svornosti, dítky své vychovávaly ve vší spravedlnosti. —

Svatý Jan předchůdce Krista na poušti káže.

Křest svatý. Svátostí v církvi sedm jest též, když zákon obnovil, v živlích, a slovích pospolu sám Kristus ustanovil; ty nás neviditelně světí Božskou milostí, čistí a vysvobozují ode vší nepravosti, z těch svátostí jest křest svatý svátost potřebná všemu (jenž v Adamovi zhřešilo) pokolení lidskému, při křtu skrz vodu, a ducha znova se zas rodíme, a cokoliv Adam ztratil, to vše zas nacházíme. —

Očišťování nejsvětější Rodičky Boží Marie Panny.

Ouvod do kostela. Marie očišťování tuto se představuje, příkladem té svaté Panny, církev ten řád schvaluje; by svým časem šest-nedělka do kostela zas vyšla, dítě své obětovala, čistá před Boha přišla, čistým srdcem, čistou. myslí s knězem .před Boha vchází, z lásky bližního upřímně kmotry ji vyprovází : nese dítě, drží svíci, kráčí ctně k Bohu svému, za přijatá dobrodiní, čest, chválu vzdává jemu.

Vzácně vážený a mně dobrotivě nakloněný pane kmotře.

Tajiti nemohu, kterak Bůh všemohoucí z nejvyšší dobroty svá nás nehodné manžele potěšiti, a to obzvláštně sic mou milou chotí s oným od něho požehnaným plodem života jejího šťastně rozvázati, a přemil y in synáčkem*) milostivě obdařiti ráčil, z čehož buď jméno Páně na věky pochváleno. Poněvadž pak to nevinné dítě (tak jakž my všichni lidé) v prvopočátečným hříchu počaté, a narozené jest; i protož oné také křtu svatého slušně míti žádá, aby tady od tétiož dědičného a sebou na svět přineseného hříchu prvopočátočného osvobozené a očištěné, a tak do knihy života věčného vepsané býti zasloužilo. Pročež na vzácné vážeuýho pána mou poníženou prosbu skládám a prosím, by z povážení lásky křesfauské oblíbili sobě za jednoho laskavě nakloněnýho pana kmotra tomuto nemluvňátku se dostaviti do farního kostela svatého Martina v Třeboťově a to okolo hodiny 3tí zejtřejšího dno odpoledne. Za kteroužto prokázanou lásku nejvyšší Bůh s svou milostí, ten skutek milosrdenství zde časně, tam někdy věčně odměniti ráčí. Dle též ponížená žádosti zůstávám mně zvláště váženého pana kmotra poníženě poslušný

Dne 19. listopadu. Anno 1810. JosefVeselý z Lhoče.

Po spáchaném hříchu následuje pokuta. Zlořečení nad člověkem. Hned Bůh oba z ráje vyhnal, a ráj zavřel za nimi, je k práci, k bídě odsoudil s potomky všemi svými. Bůh vyřknul ortel: člověče! máš chléb tvůj s potem jísti, zem v skutku tvým zlořečená, má tobě trní nésti. Ženo, tvé děti ploditi budeš s pláčem, s bolestí, dokavad svět státi bude, nelzeť milosť nalézti. Tu nu-zovaf se začali, Adam ryl a Eva předla, na to vše její mlsota nás i k smrti-přivedla.

Stvoření světa, a prvního člověka Adama. Prvopočátečný hřích Adama. V počátku Pán Bůh z ničehož stvořil nebe i zemi, též hvězdy a živočichy s jinými tvory všemi. Pak sformoval i člověka podle vlastní tvářnosti, z hlíny mnže, z kosti ženu oba v své nevinnosti. Do ráje oba uvedl, by jedli z dřeva všeho: krom totiž stromu umění jim zapovězeného; řka: jak z něho-jísti budou, že musejí umříti, jedli a hadím podvodem přišli do smrti sítí.

Titulo competente.

Mně zvláště váženýmu fi vzácně milému pánu Josel Vlčkovi, dobře meretýr ovánému a počestnému mistru sladovnickému, jakožto obzvláště mně laskavě nakloněnými! pánu kmotru k přívětivému nahlídnutí o proukázání lásky křesťanské, k líbeznému dodání, n otevření přichází do Lhoče,