str. 284

Moravské národní pohádky a pověsti z okolí sloupského

*) Ze sbírky f Jana Soukupa do tisku upravuje B. M, Kulda

1. Putování Krista Pána se svatým Petrem.

Když šel Kristus Pán po jednom městě se svatým Petrem, uhlídal na zemi trojník. Svatý Petr ho překročil a nezdvihl. Kristus Pán jej zdvihl a koupil zsň sedmdesát kadlátek (švestek). Po jedné vždycky upouštěl a svatý Petr je zdvihal. Když už po sedmdesátkráte se ohýbal, Pán Kristus se ohlídl a pravil: „Vidíš, bylo ti těžko sehnout se jednou a včil už se shýbáš po sedmdesátkráte, proto že se ti chce jíst."

Pak šli přes jedno pole, a sedlák tam rozséval semeno. Sedlák jim mluvil: „Proč to šlapete?" Počal je zahánět s té rol'. Když potom vzcházelo to semeno, vzcházelo jen tam, kudy oni chodili; jinde byla holá místa.

Potom bylo jim zas jíti. přes jedno město. Svatý Petr koupil si rohlíček (housku) do kapsy a také chléb, a jedl. Kd)koli Kristus Pán naň promluvil, dycky to vydělal z huby a zahodil na zem, aby mohl < dpovědíti. Pán Kristus se ohlédl a povídal: „Vidíš, Petře, aby strava nepřišla v zkázu, já vím, že ty jíš, tož z toho rohlíčka budou hříbky: bude to pro lidi obživa; a z toho chleba budou modráčky."

Zase šli přes jednu dědinu, a tam ležel pod hruškou Člověk v zahradě. Ptali se ho, kde je cesta k druhé dědině. On ani nevstal a ukázal jim nohou. Svatý Petr povídá: „Pane! Co pak ten lenoch nám ukazuje nohou? Co by za to zasloužil?" Pán Kristus se sehnul,

*) Pózu. red. Dozvěděl jsem se, že známý, zasloužilý sběratel moravských pohádek, stařičký vlastenec B. M. K u 1 ď a, kanovník vyšehradský, chová v rukopise pro tisk upravenou sbírku netištěnýeh dosud pohádek moravských z okolí sloupského, sebraných od spisovatele P. Jaua Soukupa. Šel jsera poprosit ctihoduého kmeta, aby uveřejnil onu sbírku v C. Lidu. S největší ochotou svolil k tomu a těšilo ho, že tato poslední jeho sbírka pohádek moravských bude otištěna v Č. Lidu a tím učiněna přístupnou čtenářstvu českému vedle jeho sbírek již vydaných. Neměním ani řádky na úpravě. Původně jsem chtěl pod čarou přidávati poukazy ku variantům pohádek a pod Pak jsem od toho upustil, domnívaje, že tento zajímavý a vzácný příspěvek Nestora mezi ethnografickými spisovateli československými dlužno otisknouti v úpravě nezměněné, věrně podle rukopisu. Děkuje tuto za jeho přívětivost, s jakou mi odevzdal rukopis pro C. Lid, doufám, že otištěním této sbírky bude ročníku V. dodán zvláštní význam, kil) ž se bude honositi příspěvkem Kuldovým.