„Synu, nepal, vydělej mne!" On vzal kladivo a tloukl. Z matky zůstal jenom oškvarek spálený. Potom povídal: „Už vidím, že z mé matky nebude než srnka." Milá srnka šoup z ohně a utíkala k lesu.

Zase šli do jedné dédiny a chtělo se jim jíst. Ptali se na pekaře. Přišli k pekařovi a pekařka válela chleb, a hnedky si pomyslila, že udělá těm dvoum lidem malý bochníček, aby počkali, až se upeče. Vsadila do pece a oni čekali. Za chvilku se šla dívat, je-li už upečen, a byly všecky pecny stejný, i ten malý. Bylo jí líto, že je ten bo-chínek také velký. Ušla na hůru se schovat. Když se nemohli dočkat, šli odtud. Ona na ně hleděla svislemi*) s hůry. Pán Kristus se ohlídl a povídal: „Počkej, budeš kúkať (koukat) až do soudného dne." Ona -vyletěla odtud a byla z ní zezulka.

Na noc šli do druhé dědiny a přišli k lidem, kteří neměli než •chlapečka. Když ráno odcházeli, prosili, aby jim toho chlapečka poslali ukázat cestu. Chlapeček běžel před nima. Bylo jim přes most jít. Pán Kristus vzal chlapce a hodil jej do vody. Svatý Petr se vadil s ním: „ Pane, to neděláš dobře; nemají než to dítě, a tys jim ho utopil." Pán Kristus povídá: „Oni v něm mají všecko zalíbení, nevzpomenou na Pána Boha, jenom to dítě milují a včil vzpomenou na Pána Boha v úzkosti své."

Bylo jim zase jít přes pole, a tam rozsíval sedlák hrách a k cestě rozsíval viku. Oni se ptali, proč to tak dělá? On odpověděl: „Ten hrách každý trhá, kdo jde cestou." Šli zas hned vedle druhého sedláka a ten rozsíval samý hrách vedle cesty. Ptali se: „Proč to děláš? Vždyť ti ho bude každý trhat." On pravil: „Když budou mít -lidé co trhat, budu i já mít." Když přišly žně, ten první měl hrách -všecek červavý, a ten druhý měl hrachu pěkného dost.

Ještě šli okolo sedláka, jenž voral. Bylo velké sucho. Pán Kristus pravil: „Sedláče, je sucho; kdyby dal Pán Bůh díštěk, to by se to lépe voralo." On povídal: „Mělo by pršet; slunéčko je v kole, kána**) kvičí a pes vije." Pán Kristus povídal k svatému Petrovi: „Tento nevěří že je Bůh; ten má jiné pověry "

Šlí okolo druhého sedláka; také voral. Pán Kristus: „Sedláče, je sucho, zle se to vore." Sedlák odpověděl: „Kdyby dal Pán Bůh díštěk, pak by se to lépe voralo."

Kristus Pán se svatým Petrem přišli na jednu hospodu a dali si ustrojit husu. Když ji šenkýřka přinesla, Pán Kristus šel ven, a než přišel, svatý Petr z hladu ulomil si jedno stehýnko. Pán Kristus :se ptal, lide se podělo? Svatý Petr pravil: „Vždyť ho nebylo." Pán Kristus dobře věděl, že bylo, jenom že se s ním nnchtěl hádat. Když šli potom dále, viděli husy stát na jedné noze na ledě. Svatý Petr pravil: „Vidíš, Pane, že husa nemá té druhé nohy." Pán Kristus