Předchozí 0376 Následující
str. 347

Domácí lékárnička na Národopisné výstavě.

Referuje Frant. Blažka.

V levém křídle národopisného paláce, v oddělení zvykosloví a krojů, spatřovali jsme na přííce a přistaveném k ní stolku, výstavku velmi poutavou. Uváděla nás v domácí lékárničku vesnických hojitelek. Na stěně mohli jsme si prohlédnouti vyobrazení dvou kořenářek: Johanny Lemonové, 871eté babičky z Ořechoviček na Moravě a Doroty Žaloudkové z Klučová u Čes. Brodu.

Nemalou zásluhu o seznání lidového léčení na Moravě získala si především pí. Lucie Bakešová, která r. 1893 uveřejnila v „časopise vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci" stať pod titulem: „Léčeni lidové v Ořechovičkách a okolí", v níž snesen pečlivě materiál prostonárodních lékův. Rovněž o babičce „Lemon ce" podány obšírnější zprávy a vysvětleny i různé způsoby zaříkávání. Mezi těmi vyskytují se významuplná slova: sator, arepo, tenet, opera, rotas, jež předříkávají se při léčení vztekliny. Ať čteme je z leva ku právu, neb z dola nahoru, či dole v rohu z pravá ku levu i s hora dolů, zůstávají vždy tatáž.*) O druhé české babičce Dorotě Žaloudkové, kořenářce z Klučová u Českého Brodu, svědčila na naší Národopisné výstavě českoslovanské řada koření a jiných léčiv, jak bedlivě si všímá od jara do podzimu všeho drobounkého kvítí, shromažďujíc je co nejpečlivěji, aby nejen poradila, ale i vypomohla, co domácí lékárnička tají nejlepšího.

Pokud se léčením prsních chorob babičky obírají, pokládajíce tytéž ovšem za nejdůležitější, bohužel, pravdivě a nejrozšířenější zároveň nemoc lidu, užívají k tomu, jak shlédnouti jsme mohli ve výstavce, v hrníčkách ošetřované psí a kočičí sádlo a v pytlíčkách povědomé ostatní útočiště trpících: plicník (Pulmonaria) a jiné. Na bolavé oči viděli jsme v domácí lékárničce žloutnouti se v malé lahvičce křepelčí sádlo; proti řezavce pomáhá prý štěpná šalvěj, proti bolení zrnka jeřábkova (červené bobule jeřábu); dále jest dobrá proti křečím č e k a n k a, proti rýmě k o p e t n í k (Asarum eDropaeum), jehož listy již z daleka prozrazují se v hájích zápachem kafrovým, proti píchání dobrým jest čertikus (kozlík, Valeriaoa officinalis), na bolesti olověný jazýček (jitrocel. Plantago), jehož asi tři druhy rostou na našich paloucích a podél travnatých cest a úklonů, proti zimnici odporučuje se drobejšek; lopuchové ježky pomáhají při křečích a střílové koření dobré jest k nakuřování při zažehnávání střílí. Rovněž pozorné zmínky zasluhuje


*) Srv. o této formuli studii Zíbrtovu, Pam. arch. XIII., str.

Předchozí   Následující