blínové semeno, jak známo, značně jedovaté, nejvíce z celé byliny blínu (Hyoscyamus), jež má se dle kořenářky klučovské osvědčovati při bolení zubů; dále se uvádí routa proti psotníku, polej (Mentba pulegium) proti zastavení moče a vřes (břesk) na svrab. Proti tlučení srdce odporučuje se dubový květ, proti bolení odvar ze zrnek šípkových a pro trávení kořen pu-š k v o r c e; pro prsa získaly si dobré pověsti stopky višňové, a souchotiny možno zažehnati prý odvarem verunky (rozrazil, Veronica), v několika druzích s blankytnými kvítky všude na travnatých místech se vyskytující. Při bolení hlavy sluší bráti satorku (saturej, Satureja horteusis), u nás v zahradách pěstovanou pro silně páchnoucí listy a květy. Dále při kašli doporučuje se nejlépe pití odvaru z květu hluché kopřivy (hluchavka, Lamium), jak u nás v pěti druzích se vyskytuje, a to tři s kvítky červenými a po jednom s květy bílými a žlutými (pitulník, G-aleobdolon luteum Huds.) Z těchto však uvedených druhů hluchavek pověst nejlepší získala si proti kašli hluchavka bílá.

Na bolavé oči je prý užitečný růžový květ, při choleře

užívati hojně jen bedrník, dle pořekadla a národní písně: „-------------

jezme bedrník, nebudeme stonat, nebudeme mřít!" Proti bolení hlavy, znamenitě účinkuje dobrá mysl, čímž ovšem míněaa tady rostlinka dobromysl obecná (Origanum vulgäre L), jež jest nejpříbuznějším druhem také u nás pěstované, ale jinak cizí majorány, marjánky či voněkasu (Origanum majorána L.). Proti dně (pakostnici) shledáváme v domácí lékárničce bylinářky především květ akátu (trnovníku Robinia pseudoacacia) v lihu močený, dále jalovcová zrnka rovněž v lihu naložená; při vyrážce doporučuje se čistec (Stachys), rostlina to u nás v sedmi druzích se vyskytující. Proti píchání v kostech jest vskutku originální prostředek — mravenci v lihu, ač přiznati dlužno, že vyloužená z nich kyselina mravenčí zároveň s alkoholem může při mazání dobré služby konati. Neméně nás ovšem překvapuje i první jarní had (svlečená kůže), používaný k na-kuřování proti ouřku, dále sanice prasečí na boule, totiž případné jejich zatlačování, jak se jinak nahodile i plochy nožové upotřebuje. Povědomo též jest, že zaječí sádlo „táhne", a proto uvádí se zde jako účinlivé na zaražený trn a sklo, též při uleknutí, proti nátce. Podivný je lék kartus bene dik, doporučovaný pro prsa a vnitřní zatekliny. Bezpochyhy míní se tu růžokvětná bylina kuklík obecný či benedykt (Geum urbanum). Kromě člověka stará se ovšem kořonářka klučovská, jako celá četa ostatních v zákoutí skrytých družek, též co nejpečlivěji o domácí dobytek. Vizme příkladně, co doporučení hodno: májovníček (mochna, Potentilla) se žlutými kvítky, kravám pro sčištění, ž e n k 1 e do koření kravám pro otelení ; podobně též sporeček a pro sčištění čistec, který u lidí vyrážku mírní a odstraňuje. Jeat ještě celá řada používaných prostředků, více