Sjezdy. Congres international des Americanistes konal se ve dnech 15.—20. října 1895 v Mexiku. Na sjezdu týkala se řada rozprav amerického národozpytu. — Na 67. sjezdu německých přírodozpyt-cův a lékařů (dne 16 —21. září 1895) v Bukovei přednášeli v oddělení anthro-pologickém a ethnografickém P. Sartori o obětech v stavbách a Loo V. Frobonins o maskách vůbec a u kmenů v primitivních zvláště. — Neder-landseh Natuur-en Geneeskundig Congres konal se v Amsteroj dámě. Přednášky ethnologioké týkaly se studií na Borneu — Německá společnost anthro p ologická měla v srpnu 1895 sjezd v Kasselu. Z přednášek uvádíme: Waldeyer, Die anthropologische Stellung der Ge schlechter zueinander, in Zusammenhang uiit der Fraueufrage; J. Rauke, Zur Anthropologie des Kdekenmarks; Mies, Über die Form des Gesichts; Virchov, Uber die ethnologische Frage mit. Bezug auf Hessen Příští sjezd bude ve Špýru (prvním předsedou zvolen Virchow, druhým baron Andrian).

* Výstavy. V létě uspořádala vídeňská společnost pro lidovědu (Verein für österreichische Volkskunde) výstavku národopisnou z Horních Rakous. Povzbuzena úspěchem této výstavky, uspořádá letos řadu výstavek podobných. Mezi prvními bude hned z jara národopisná výstavka z Moravy, jak oznamuje spolkový věstník.

* Kostel dřevěný v Kočí budiž

ve své rázovitosti zachován! vyzýval spisovatel stati v Českém Východu (v' Chrudimi, 1896, č. 1.). psané přesvědčivě, opřené vývody jasnými O památném kostelíku tomto viz Český Lid IV., str. 139 s kresbami prof. J. Kouly, jehož autority se spisovatel oné stati dovolává. Byl založen r. 1397 od královny Žofie, a bude se tedy za rok slaviti 500. jubileum jeho založení. Jde nyní o opravu tohoto kostelíka, a tu prý má býti obnoven „v původním slohu". Sou hlásíme plně s protestem, jímž horlí spisovatel článku v C. Východu : „Máme za to, "že zde přílišné horlení pro go-

thiku, není na pravém místě ... Takovýto malý chrámek vesnický, všude po vlasti české známý, má zůstati tak, jak během věků se vyvinul, v takovém vesnickém chrámu má zůstati netknuto a budoucím věkům zachováno1 všechno, co za různých dob sem bylo sneseno od zbožného lidu ... Co shnilého, lze vyměniti a nahraditi jiným, nikde však nechť není nového něco, byť prý i v „původním" slohn, stavěno Horlenř, že úprava pozdějších věků není vhodná k původnímu slohu, zde neplatí; „původní" úpravu nikdo ani neviděl. .. I přimlouváme se tedy vřele za zachování kostelíka kočského v jeho nynějším vzhledu vnějším a v jeho nynější úpravě vnitřní a snažnou prosbu vznášíme k těm, kdo o rekonstrukci starobylé památky té rozhodovati budou, aby zachovali ji věkům budoucím Zachována budiž nejen mostní, krytá chodba a věž dřevěná v nynější své podobě, nýbrž i krakorce buaftež zachovány; na chrám nechť dána jest střecha téže vazby jako nynější. Krakorce, kde nebudou již pevné, nechť nahrazeny jsou jinými, přesně dle starých dělanými. Zachovány buďtež i dřevěný strop i kruchty!" — Brzy potom rozepsal se o opravě téhož kostelíka s roztrpčením J K o u 1 a v Nár. Listflch, 1896, č. 49: „Odstraní se dřevěné podsebití kol presbyteře, dřevěné krakorce vazních trámů na hlavní lodi, dřevěná malovaná kruchta, dřevěný, malbou celý pokrytý rovný strop a ostatní vnitřní jednoduchá liprava. Také starodávné rázovité, dřevěné oplocení s kráčaty zmizí a ustoupí kamenné hradbě. Padne šindelová střecha a místo selské čepice nasadí se kostelíku i věži břidlicový cylindr, odhodí se halena dřevěných jednotlivostí a oblékne se do kamenného fráčku a uniforma budo hotova." Vyobrazení tohoto kostelíku zároveň s půdorysem a náčrtky jednotlivých v podrobností podal prof. J. Koula v C. Lidu IV. str. 139—141, upozorniv již r. 1884 ve Světozoru na str. 131 českou veřejnost na důležitou tuto památku staročeského stavitelství. Uvedený výše výstražný hlas prof. Kouly setkal se se žádoucím výsledkem. Čteme v Českém Východu 1896, č. 8: „Jak se