náni z kompetentního místa sděluje, jest v „N. Ij " vyslovená obava, že by měl býti kostelíček v Kočí šablonovitě zmodernisován — již zaželinána. Kommisse pro zachování starožitných památek, ustanovená při. prům. museu pro východní Cechy v Chrudimi, ihned, jakmile se dověděla, že hrozí při obmyšlené rekonstrukci kostelíčku v Kočí pohroma v tom směru, že by měl býti zbaven své dosavadní rázovitosti, zvlášť že se strop kostelíka klenout a střecha pokryti má břidlicí atd, učinila o tom ihned sdělení na zemský výbor, aby zachování stavitelské památky té, pro celou zem svou lidovou rázovitosti v kulturním ohledu tak velíce cenné, náležitou pozornost věnovati ráčil. Avšak též i c. k. místodržitelství věnovalo věci této zvláštní pozornost a nařídilo ihned nové šetření ve příčině obnovy této starobylé stavitelské památky. Vrchní iuž. při c. k okr. hejtm. v Chrudimí pan z Ritterheinů ubozpečil členy zdejší kommisse pro zachováuí starých památek, že bude při obnově kostelíčka v Kočí v celém rozsahu a ve všech jednotlivostech jeho dosavadních rázovitých zvláštností šetřeno, a bude znova pokryt nikoliv břidlicí, nýbrž impregovaným šindelem. Zaznamenáváme toto s velikým zadostuěi-něním!"

* Práva a svobody domažlických Chodů za starodávna. Prof.

dr. Jar. Č e 1 a k o v s k ý vydal jakožto druhý díl Sbírky pramenů práva městského království České „Privilegia král. měst venkovských z let 3 225—1419." (v Praze, 1895). V záslužné knize této dočte se kulturní historik množství zpráv o vzdělanostníeh poměrech nejen měst českých, nýbrž taká četné a zajímavé, ponejprv otištěné příspěvky k dějinám lidu venkovského. Především upozorňujeme, že prof čelakovský na str 206—209 sestavil poučný přehled o právech a svobodách chodských: 1. Dne 16. března 1325 ustanovuje král Jan, chtěje ulehčiti Chodům bydlícím ve vesnicích kolem Domažlic a při lese Českém (jmenovány jsou: Postřekov, Klenec, Draženov, Oujezd, Tlumačov, Mrdákov, Klíčov, Počiuovice

a Lhota), že mají na výsadním soudě svém říditi se týmiž právy, kterých užívá město Domažlice, a že k soudu tomu v Domažlicích mají býti poháněni toliko jednou ve čtyřech nedělích, poněvadž jsou nuceni meškati obyčejní daleko od města za svými povinnostmi. Örv. E m 1 e r, Regesta III. č. 1049, č. 1893, IV. č. 1173. 2. Dne 18. dubna r. 1332. potvrzuje falckrabě rýnský a vévoda bavorský Jindřich výsadu, danou Chodům od tchána krále Jana, aby drželi statky právem zákupním.

3. Moravský markrabí Karel dne

4. října r. 1342 dosvědčuje, že Chodové po právu platívali berně královské toliko 20 hřiven pražských grošů do komory královské a 4 hřivny týchž grošů výmazného, a nařizuje výběrčím berně královské, aby od nich nepožadovali nic více, nedbajíce toho, že ti, kdož měli zboží domažlické od jeho otce Jana v zástavě, více na ně ukládali. 4. Karel IV. dne 27 prosince r. 1359 potvrzuje výsadu krále Jana, viz & 1. 5. Karel IV. dne 17. června 1360 nařizuje purkrabímu domažli-ckémn Bušovi z Litic a jeho nástupcům v úřadě, aby Chody vždy zachovali při dávné zvyklosti, že v jich vesnicích šlechticové neb vladykové nemají statků nabývati ani v nich sídliti. 6. Král Václav IV. 24 srpna 1388 postupuje Oldřichovi z Mirkova a jeho dědicům správu rychty chodské, jež dosud příslušela k purkrabství domažlickému, s doložením, že Oldřich a dědicové povinni json tuto rychtu králům českým postoupiti, kdyby zástavu její 50 kopami "gr. českých vyplatili, a že Chodové mají jich jako svých rychtářů neb soudců býti po-slušni. 7. Václav IV. 12.. června 1390 potvrzuje Chodům výsady č. 2. a 4 8. Václav IV. 14 Července 1396 potvrzuje výsadu č. 3. 9. Václav IV. chrání Chody před útisky Borše z Rýzmbnrka, Bohuše purkrabí domažlického a j. 10. Václav IV. 11. května 1 104 znova nařizuje pánům a úředníkům, aby nikdo neutiskoval Chodů proti výsadám a právům, kterých od starodávna užívají. 11. Václav IV. 3 prosince 1413 nařizuje Janovi Lu-kavovi, purkrabímu domažlickému, aby zachoval Chody při jich právech staro-