ščiskala naáóiskal, to výskala rozvyskaí. Dovedeného lakomca a žíznivého muzikanta neukojíš. Kdo se lakomí, ten má. — Žimne ruky, tepla laská. Co se honí, k sobě se kloní (was sich neckt, das liebt sich). Kdo se vymyká, ten se přimyká. — Kata (záplata) na latu se bije, a pivo se přece pije. — Pil 1'éky, až ho vťékťi (na hřbitov). — Lenoch: Kdo z rána políhá, večer pobíhá. Kdo dluho 1'iha, teho chl'eb odbiha. Kde ho ráno postaví, tam ho večer najde. Ja sem chlop jako byk, do roboty (práce) ani hyb, a na misu ene syp. Dyž jest, tož sednut; dyž dělat, tož si 1'ehnút. Su-li hladný, nic po mne; su-li sytý, enom 1'ežet. Oře „choď, voťe, kady choď, všady zem Páně." „Považ, kobylo, co sme zvorali: já sem ležel, tys u mne stála." Lenoch hnije za živa. Zhnilemu i krok židny. Nebožka Pilná stoja umřela. Kdo se skládá na druhého, je lenoch nebo nedbalec. Lenoch leží, a bída za ním běží. Ani slámky křížem nepřeloží. Honi větry po pol'u. Celý deň na patách roznosí. Chodi z praznyho do pustyho (šibřinkuje). Chodí kozíma dvírcama, po psích mezírkách (bez účelu). Má moc prát a málo věšat. — L'epší časnosó ež věčnoáó, bo v čas-nosci mamy, a věčnošci neznámy. L'epsi kopa za života ež po smrči dvě. L'epsi kraic ež kraiček, 1'epši zaic ež zuiček. L'epsi vrabel' v hubě ež holub na dubě. Lepši za svým krajícem než za cizím pecnem. — V l'eóe se žáden něupeče, al'e v zimě to 1'eckdo zmrzne. Léta: Do padesáti jak tak, po padesáti kl'ap, kl'ap. — Nelež pořáá, šak se dosť naležíš v hrobě. — Do 1'utryje krávu vsadi, a ocas vyhraje. L'utryja sl'ibuje dukáty, a vysťéká kabáty.

Co není od srdca, k srdcu neide (macocha). — Maj, kaj maš co, daj (nastává v domě nouze o stravu a píci). — Není na málo zvaný (žádá mnoho, snese mnoho). — Kdo chce měť prst cely, něch ho nestrká mezi manžely. — Eoztrhaoy, kaj iděš, žadnej krémy ně-miněš (marnotratný). — Ditě špiní a dere, matka šije a pere. Jedna matka uživí spěš devět dětí, než devět dětí jednu matku. — Přes mezu nel'ezu. — Snáď se s němá kdesi měch roztrhl (když chodí po ptaní žebrák za žebrákem). — Mil'a néni široká, ale dlúhá. Dluha mil'a, měřila ju s milým milá. — Za jedneho chlopa inšich mandel' i kopa (milý). — Nepořádné milováni kazi bozi požehnáni — Má se k tom, jak mrtvý k stávaní. — Mladému kvete, starému zrá. Mladosť a múdrosť nebývajú přáteťé. Mladý se zahřeje na l'edě. Míady, kam zaženě, tam napase (všude mu dobře). Míadi 1'ude ene růže viďu, trni těprem něskorši učuju. — Mlátí, mlátí, neobrátí (nevidí si do huby). — Ml'čéní neškodí, pťekotání hanbu plodí. — Z ml'eka vyhládne poh'édňa na střechu. — Kdo moc mluví, máto mysťí. Kdo moc mluví, buď lže nebo se chlubí. Pěkně mluvi, aťe čertem topi. Míuvi, a duša v nim spi. — Mnoho polí, hlava bolí. Co snáší mnozí, to člověka neuhlozí. — Modťi sa, nemodťi sa, z práznéj mise nenaíš sa. Modlitba bei práce, sekyrka bez topůrka. — Moravci — nemravci, Češi — nepleší (vzájemné „bratrské" poklony na hráni-