Předchozí 0465 Následující
str. 425

19. Čie je to ďeučatko na tom vršku, má ono gombičky ') na kožúšku? Čie by bolo, moje je to,

čo som k němu chodil celé léto. 1) knoflíčky.

20. Mrdo, mrdo, mrdofúsý,') viděl si tam naše husy ? Viděl, viděl jedným očkom, čo sa pásly za potuockom.

1) Sebr. sp. IX, 202. : Eudo, rudo, rudofásý.

21. Eh Kysuca,1)

tá bystrá vodička, sobrala uii stroje z mojho koníčka. 1) Sebr. sp. IX, 202.

22. Na Kysúci pána není, čo by ma dal do vezení, ani pán, ani kňaz,

čo by ma dal na reťaz.

23. Pase Janko dva voly, dva voly,

dva volečky, v tom zelenom javorí. Přišli k němu hajníci, hajníci, ti proklatí zbojníci. Daj, Janenko, halenu, halenu,

halenu,

za zelenu javoru. Já halenky vám nedám, aj nedám,

radšej sa s varní zjednám. Kým sa oni zjednali, zjednali,

zjednali,

ver Janenka zabili, zabili, zabili Leží Janko zabitý, zabitý, zabitý, rozmarinkou přikrytý. Ach, kto preňho narieká, na-

rieká,

otec, matka, frajerka. Otec, matka slzami, a frajerka riečami. Otec, matka: synu nraoj! a frajerka: frajer mu oj !

24. Eh věru, Javorník, milečkom

pletený,

čo ti je, šuhajko, že jsi zarmúeený.

25. Ces Javorničky, hladké chod-

níčky puojděme —

nocka je tmavá, chvil'a ') pršlavá, zhyneme.

1) čas (vi z n e c h v í 1 e česká — nečas).

26. Pršalo, hřmelo, hromovičky bilo, kde si bol, šuhajko, že ta nezabilo?

27. Bože muoj, otče muoj, už je ráno,

Bože muoj, otče muoj, kďe sa vzalo ? Ani som sa nevyspala, ani trávy nenabrala, Bože muoj, otče muoj, už je darmo.

28. Niesom veselá od včera večera,

ak ma moja mamka frajerom hřešila. Eh věru, hřešila, vyháňala z izby, jďece chlapci domou, až sa ďeuče vyspí.

29. Hrušky opadaly, konárečky ') stoja, ešče-li ty budeš, frajereoka, moja?

1) [větvičky].

30. Kukulienka zakukala, matka dcerku zaplietala: ') „Matka moja premilená, něbudem ti dlho doma." — „Kďe že ideš, ďeuka moja?" — „Ta já pojdem, mamka moja." — „čia že budeš, ďauka moja?" — „Suhajova mladá žena." —

1) Sebr. sp. III, 305. 2) Z Turopole. Zpívají děvčata před oddavkami při strojení nevěsty.

31. Taká ještě izba má pěkně vykálená,1)

v ňej se precházá Mara vyplakaná. Neplač, Mara, neplač, keď ti hudci hudú,2) dosť ti času bude, keď fa biti budu.

1) vybílená. 2) Též z Turopole svatební. (Pokračování.)


Předchozí   Následující