V č. L. II. roč. jsou některá škrábaná vajíčka z Uh. Hradištska vyobrazena na str. 483. a 484. V Moravském Ornamentu neuvedena nejspíš pro malou starobylost ornamentu i techniky, přes to, že ve všem ornament lidově jest cítěn a komponován. Do Náprstkova musea odeslány kraslice tohoto rázu ze Starého Města u Uh. Hradiště, z Polešovic. Nedakonic a Huštěnovic.

Ve příčině kraslic z Nové Vsi, jichž obrázek připojujeme, poukazujeme k tomu, co v Č. L. II. roč. pověděli jsme na str. 486 o vajíčkách vflkonočních z ,dílny' Bartýsčiay. Marie Lúčná se zdá, že Bartýsku technicky když ne předstihne, alespoň dostihne.

Co do kraslic z Velké, jež jindy obrazem předvedeme, poukazujeme prozatím laskavé čtenáře o věc se interessující k tab. IV. Moravského Ornamentu, vydaného musejním spolkem olomuckým.

Zasloužilý pracovník na poli národopisu moravského F. Bartoš pojal do sbírky „Národní písně moravské, v nově nasbírané" (Brno, 1889) značný počet písní nábožných, které jdou od č. 884 do č 983 (str. 494—637). Vedle toho jsou písně duchovní též mezi svatebními: č. 379 — 383, 398, 430. Náboženského rázu jsou též písně ponocného č, 556 a 557. O původu jejich vyslovuje se na str. XCV. a XCVI. úvahy „Několik slov o lidových písních moravských" v ten smysl, že jsou to většinou písně umělé, tištěné na způsob malých kancionálků, jež se na poutích a trzích prodávaly; otiskl prý je hlavně k vůli nápěvům, z nichž leckterý jest asi složen v duchu písní domácích.

V tomto pojednání pokusíme se ukázati předlohy některých písní po stránce textové. Kde píseň původní stala se majetkem všech církví českých, hledím určiti, plynul-li text zaznamenaný u Bartoše z recense evangelické či z katolické. Někde nebylo mi to možno, protože jsem nevěděl, které církvi původně skladba náleží. Písně uspořádal jsem podle míst, odkud jsou zapsány.*)