Tvoří většinu písní duchovních celé sbírky; zaznamenány jsou, jak je zpívají tamní literáci, podle předzpěvování Kateřiny Zemanové, dcery vůdce literáků, Martina Zemana. (Srv. str. XCVI. a CXXX1II.) Katolický pramen těchto písní dává tušiti již katolický původ zpěváků, a potvrzuje jej jasně to, že písně českobratrské nebo luteránské a písně, tvořící společný poklad kancionálů českých, shodují se s úpravo«, jak dána jim byla v kancionále českém „svatováclavském" z r. 1683 (SV.). Uvedu charakteristické doklady. V písni č. 884 (Ve jménu Otce i Syna) je parafrase Otčenáše (si. 2), pocházející od Jiřího Třanovského, vydavatele Citbary Sanctorum z r. 1636: ,,Otče náš, jenž jsi v nebesích..." (srv. Rejstřík k Evanj. Kancionálu vydanému spolkem Komenského v Praze). K ní připojena parafrase „Zdrávasu" s modlitbou k Panně Marii. Celá skladba shoduje se až na nepatrné odchylky úplně s písní v SV. str. 390. C. 898 (Poslán jest a r c h a n d ě 1) je původně skladba latinská: Mittitur archangelus fidelis (srv. Dreves, Cantiones bohemicae, Lipsiae 1886, č. 104, nápěv str. 189). Česky poprvé v Kane. bratrském z r. 1501, od té doby společný majetek kancionálů českých. (Srv. Jireček, abecední seznam písní v Hymnologii str. 39 a d.) Ovšem že každá církev upravila si píseň podle své věrouky. V tom je důležitý rozdíl ve verši 9. v Bart, a v SV. str. 2. čteme: Dejž nám v dobrých skutcích setrvání, v Žit. str. 3. a u Klejcha č. 143: Dejž nám v pravé víře setrvání. Protestant prosí za víru, katolík za dobré skutky. Č. 902. (Zvěstujem vám radosť) je skladba původem katolická, (u Rozenpluta 1601), ale přejata též od evangelíků: V Žit. str. 56, u Kleicha ě. 197. Rozdíl je ten, že verše 5. a 6. jsou tu přemístěny, a že modlitba k P. Marii ve v. 6. (u Bart., v SV. str. 47): Rodičko Maria, buď nám milostivá, nahrazena slovy jinými. Na katolické zpěváky ukazuje též č. 952, píseň k P. Marii (Hvězdo jasná, panno krásná). Tyto známky opravňují, myslím, k úsudku, že i tam, kde není jasného rozdílu mezi recensí nějaké písně evang. a recensí katolickou, píseň vzata z pramene katolického. Recensi katolickou stopuji podle kancionálu SV.; ku pramenu nejstaršímu, uve-deuému od Jirečka Hymn., připojuji též mladší sbírky evang. ze stol. XVIII. Mohlo by se mysliti, že písně vzaty jsou z nějakého