Velká leží na Strážničku, kde v době předbělohorské na panství žero-tínském kvetla jednota českobratrská. Protireformace nedovedla setříti stopy hlubokého vychování náboženského. Dvě, tři generace uchovaly staré nejoblíbenější zpěvy, a jakmile vyskytl se zpěvník katolický s bohatou sbírkou trochu změněných písní bratrských a evang. „Kancionál svatováclavský", vyhledány v něm známé písně a tradovány dále. Na přežitek ze starších dob ukazují také některé obyčeje při zpěvích ; písně pohřební (mezi nimi č. 973 a 975) zpívají lidé bdící v noci v domě smutku u mrtvoly (srv. str. 614 pozn.). Srovnej s tím, co praví Jireček o duchovních písních sbírky Kamarýtovy (Hymnol. str. 37), že „lid po staletí uchraňuje si píseň, která mysli jeho zvláště lahodí".

Č. 381 Otče náš všemobúcí, jenž vše živíš svú mocí. (Zpívá se před jídlem svatebním.) Jest to bratrská stolní píseň, kterou složil H. Dřevínek; poprvé v kane. z r. 1561 . . . SV. str. 504, Žit. str. 529, Klejch č. 34. Text v SV. shoduje se s textem původním. U Bart, skrovné odchylky, č. 398 Budiž siavňě zveleben (po jídle svatebním). Od téhož skladatele v br. 1561... SV. str. 507, Klejch č. 37. Text v SV. nezměněn. U Bart, dvě slovní změny. Přes to, že obě písně doloženy jsou v SV., nemůžeme se domnívati, že by byl teprve z katolických zpěvníků lid tyto písně poznal. Jejich spojení s obřadem tak rozvitým a starobylým, jako je moravská svatba, ukazuje na to, že jsou kulturní přežitky z doby, kdy náboženská píseň zaznívala stejně ve všedním ruchu dne, jako v nejslavnostnějších okamžicích.

Č. 919 Veselé vánoční hody, zpívejte, dítky, koledy. Poprvé v SV. str. 98. Odchylka od SV. pouze ve v. 3., kde je místo slova ,panenka': Maria. K č. 920 O Ježíši, děťátko maličký, blíží se úpravou básnickou značně skladba v kane. SV. str. 101. Tu také přiletí „čižíčkové a hrdličky" a zpívají písně P. Ježíši, který má „nožičky a ručičky".

S písní č. 953 (Zdrávas, hvězdo m o r s k a), srovnati lze snad píseň str. 629 SV.: „Zdrávas, hvězdo mořská, Panenko Marya, slavná matko Božská, matko dobrotivá. Tebeť prosíme, uslyš nás a svého syna pros za nás, Panenko Marya." Ostatně takové pozdravy na Pannu Marii bývají si velmi podobny. Č. 964 Pane, králi všech národu v. U Klejeha č. 442, Cith. č. 1523. Klejch označuje ji jako překlad latin. Domine rex deus Abraham od G. T. (=Jiří Třanovský.) Rozdíl je v slovích: všeho světa nejmocnější pane, králi, aleluja! Bart — všech národů, všeho světa nejvyšší král a pán (Klejch). Bartoš poznamenává, že se zpívá na sv. Marka a v křížové dni o zastávkách.

Č 971, Král věčny nas požehnej. Píseň Klimenta Bosáka. Vytištěna též v „Písních ročních" r. 1701 v Olomouci vydaných. V Žit. str. 341, Klejeh č. 384; proti recensi evang. je tu o, verš druhý více: „Tam, kde věčně přebýváš