těch přečetných zemích? Vždyť při světle skutečné historie vidíme Němce z počátku jen mezi Alpami, Šumavou, Šalou, Labem a Kýnem, což dokazují až posud slovanská, více méně zkažená jména hor, řek a míst při východní hranici toho území. Nejasná, neurčitá, od cizinců, Ěeků, Římanů a Němců, pokažená jména kmenová, Korkontů, Vandalů, Silingů, Markomanů, Kvadů a j., rozliční historikové vykládají rozličně : mnozí ve všech vidí Germány, ač jich jména, dějiny i nynější jich sídla tomu odporují, pročež jiní, nestranní a rozvážní dějezpytci, nejen slovanští, ale i němečtí, dle všech těch okolností je právem pokládají za Slovany.

„Korkonti" sluli bezpochyby dle krajiny, v níž bydlili, a nikoli naopak; „a severní hornaté končiny země české, čili Krkonoše, zaujaty byly od Chorvatův" (Šafařík, Starož. str. 789). Není snad mezi jménem Korkonti a Chorvati příbuznost, asi taková, jako mezi Chor-vaty a Karpaty (Šaf. tamtéž str. 394)? — Vandali, Vandili nebo Vin-dili bydlili mezi Vislou, Baltem, Labem a Krkonošemi čili Vandal-skými horami, kde dle Dia Kassia vzniká Labe. A v tom území posud žijí zbytky někdejších „Vandalů", t. j. Vendů, dnešní Horní a Dolní Lužičané, jež Němci podnes nazývají „Wenden", kdežto ostatní Vendové-Slované v Branibořích, Meklenburku a Polabí jsou už dávno úplně poněmčeni.

Mannert (Germania) rozeznává Vandaly a Venedy jako dva rozdílné sousední (!) národy; Vandali prý náleželi k Němcům a Venedi k sarmatským čili slovanským národům. Gatterer má oboje za národ jeden a týž, neboť všichni staří spisovatelé, kteří mluví o Vandalech, nevědí ničeho o Venedech a naopak. Tacitus na př. jedná o Venedech a zmiňuje se o Vandalech jen dle staré pověsti, jinak o nich zcela mlčí. Variny, náležející k Vandalům, klade do Meklenburka, Venedy pak mnohem dále na východ. Ptolomaeus jmenuje Venedy a mlčí o Vandalech. Plinius mluví zase jen o Vandalech, západně od Visly, a mlčí úplně o Venedech. Dle Helmonda zaujali Vendové krajinu, již před tím drželi Vandali. Ph. W. Gercken (Versuch 1771) praví: „Dějepisci často zaměňovali Vandaly s Vendy." — Silingy, větev Vandalů (= Slovanů), Ptolomaeus připomíná mezi Odrou a Vislou, kde posud žijí Slezané (Silesii =± Sil§zi = Silingi, jako kněz =s kne,z =r kuning a p.), větším dílem už poněmčeni, a jen z části mluvící ještě česky a polsky. — Markomané jsou slovanští Moravané (Marahenses) při řece Moravě (Mařena, March), kde sedí podnes, a Kvadi (Quadi) jsou slovanští Chrvati (dvouslabičně, jako Chvati, srv. polské trwaé, vysl. skoro jako twac, krwawy, vysl. skoro jako kvavy atp.), osedlí ve východní Moravě a sousedním Slovensku, kde byli již v prvním století po Kristu známi Římanům (Šaf. o. c. str. 341 a 342). Jména Vandalů (= Vendů) a Kvadů (— Chrvatů) se stala známější za času tak zvané války „Markomanské". Srv. též (Vyšší a Nižší Moravu v Panonii) 166—180, kde sarmatské (= slovanské) kmeny povstaly proti řím-