Předchozí 0492 Následující
str. 452

a smýšlení té které doby. Tak se původní idea Kybecoula časem stále měnila, jako lidé, kteří k ní během časn přidávali a přidali mnoho k ní nepatřícího. Srv. „Démona" u Lermontova.

Objektivněji a ideálněji je starý Eybecoul populárně moderni-sován jako dobrodinec hodných chuďasů a přísný káratel všelikých zlomyslníků v nejnovějším spise českém, „Mandel šelmovství a kousků Krakonošových" od Dra. V. Řezníčka.

Žákovské slavnosti na svatého Řehoře.

III.

Ještě roku 1780 několik dní před dnem sv. Ěehoře odesílali na Sedlčansku zvláště vesničtí učitelé některé zrostlejší žáky za vojáky přistrojené po všech, kteří kromě oné známé písničky „Učitele velkého, Ěehoře svatého" — následující verše zpívali, za něž dary obdrželi a je svým učitelům přinášeli.

Opsáno z pamětní knihy děkanství sedlčanského.

    Frant. Lego.
1. S bubnem, se vší veselostí, svatému Řehoři ke cti pod jeho regement verbujem dítky ke všem ctnostem.

2. Chásku malou, nerozumnou, zvedenou i nezvedenou přijímáme mezi nás, by se přiučila při nás.

3. Cvičení takové máme, ve škole se učíváme nejpry Pána Boha znáti, jeho ctíti, milovati.

4. Potom se učíme číst a psát, dále i taky počítat. Když nechce kdo poslechnouti, musejí se potrestati.

5. Metla jest zdravé koření pro děti nevycvičený, když ve škole so trestají, mnozí rodičové se hněvají, hned strhnou ze školy žáka, mívají z něho vojáka, tam se zas musí kárati, lískovou holí trestati.

. 6. Mnohý otec nechá syna doma, on raděj vleze za kamna, umí lháti, proklínati, staré lidi přelhávati, ani svého otce nectí, neb není hoden té cti.

7. Pročež páni rodičové, máte-li dítky takové, do školy jich posýlejte a na trest školní nedbejte.

8. Pod praporec učitele velkého Ěehoře, patrona našeho, dnes my dítky verbujeme a do školy jich vezmeme.

9. Jestli něco na verbuňk máte, proč s námi jednat meškáte? Na ruku peníze zavdáme, neb jich víc verbovat máme.

10. Já jsem od toho regementu profous, rád bych něco dobrého zakous, jestliže mi něco dáte, jistě dobře uděláte.

11. Já taky s mošnou verbuju, vejce a hrách do mošny beru; dám ho na pučálku vojsku, aby se najedli trošku, poněvadž dlouhý marš mají, až hladový břicha mají.

12. Švarný kaprál řídí vojsko, — musí agerrichtovat všecko; naši věc jsme vykonali, a dítky jsme zverbo-vali, pročež jít musíme dále, zatím vám dáváme v^le.


Předchozí   Následující