Obchůzky děly se jako všude jinde. „Říkadla" mívali žáci tato:

Kasír. Dnešního dne se připomíná výroční vpamátka a slavnost učitele velkého, Eehoře svatého, v němž my žáci svátek světiti a slaviti máme, pročež nynější příbytky navštěvujem a hojně silnou koledou se důvěřujem.

Bubeník. S bubnem veselosti, svatému Řehoři ke cti, my náš rege-ment verbujem, dítky ke všelikým ctnostem vědem, by se s námi verbo-valy a s námi do školy šly.

Píseň žáků. Učitele svého Ěe-hoře svatého atd.

Jenerál 1, Já císařský královský jenerál postupuju s mou armádou dál, jak by se jen vojna strhla, dám štít nepříteli hrdla.

Jenerál komendo 2. Já jsem jenerál komendo (nevím, co je to za jméno), neboť jsem již na vojuě dlouhý čas byl a to také kolikráte prosil, to pod komínem ve škole, když byly kalhoty dole. Pan kantor začal šlehati, a já počal volati: Ouvej, ouvej, bolí, s tou lískovou holí.

Jenerál 3. Já jsem ten největší pán, jmenuji se jenerál. Co rozkážu vojsku svému, stát se musí každou dobu. Kdoby nechtěl poslechnouti, svůj trest musí pocítiti, padesát neb sto ran s lískovou holí mu vytáhnout dám.

Obršt starší. Já jsem taky velkým pánem, hned pod panem jene-rálem, vždy poslouchám jeho rozkaz, bych mohl avanžírovat zas.

Obršt mladší. Já jsem obršt tytule své, však každý neví, co za jméno mé. Všecko vojsko pod mocí mám, že se o něj vždycky starám, dobře jej chci komandírovat, před nepřítelem kuráž dávat, aby se hrdinsky bránili a před nepřítelem neutíkali.

Hejtman starší. Já jsem hejtman tytule své, mám pod mocí vojáky své, neb se o ně starat musím, chléb a mundúr šafovat musím, aby se

hrdinsky bránili a přad nepřítelem neutíkali.

Hejtman mladší. Já jsem ten největší pán, od své armády nazvaný hejtman, jen vy na mě pozor dejte, až já řeknu: recht zum kerda! hned se všickni obraťte a za mnou pojďte.

Obrlaitnant starší. Já jsem taky též pánem a to obrlaitnantem, po tom jsem vždy toužil, bych sobě pintu zasloužil.

Laitnant. Já jsem laitnant od kumpanie, mám velký plat každodenně, na týden mám sedm dní, co do roka. to každý ví. Když někomu ránu dám, za to víc než jiný držívám.

Doktor starší. Já jsem doktor od armády, poslouchám svých pánů rady, jak by se kdo jen rozstonal, má povinnost, bych jej uzdravoval.

Doktor mladší. Já jsem doktor od této palice, spomáhám na všecky nemoce, od vlka, šlapáka, od dravého tesáka.

Felčar. Já jsem od regementu felčar, nepolvíruju vás za krejcar, ty fousy vozím do Prahy, tam jsou velmi drahý, prodám je na centnýře a koupím si za ně fajfku u hrnčíře.

Feldbebl. Já jsem feldbebl Špaček, mývám často prázdný sáček. Má služba jest ferbeblovat, vojákům chléb, mundur dávat, aby oni se bránili a před nepřítelem neutíkali.

Pro fous. Já vzadu s touto kabelí, co mi do ní Pánbůh nadělí, čtvrtci hrachu na pučálku, kopu vajec na mazanec, to bude pro nás dobrá věc. Až to jísti budeme, taky na ně vzpomeneme.

Kaprál 1. Já jsem kaprál nad vojáky, mám právo nad soldáty, kdyby se některý z klidu vyhnul, jistě by ho trest neminul, aby on se nevyhýbal a na Francouze mašíroval.