ho ten zloděj nevzal; to nebyl zloděj, to byl došek." Paní mu ho dala. Vrchní přišed domů pravil: „Dej mi ten prsten." Ona povídá: „Vdyť jsem ti ho už dala." On řekl: „To byl ten zloděj, on ti ho vzal, já nemám nic." Ráno ho dal předvolat a prsten skutečně u něho nalezl, ale musil mu ho nechat, jak slíbil.

Pak mu pravil: „Ukradneš-li klisnu ze stáje, bude tvá." Švec koupil kořalky ospalé (aby se po ní spalo). Přijda do stáje, našel tam tři pacholky, kterým pán přikázal, aby dali dobrý pozor. Jeden seděl na klisně, druhý držel ji za stíhel (stíhlo, otěž), a třetí za ocas. Přistrojil se švec za žebráka, a ťukal na dvéře. Oni mu otevřeli a on jim té kořalkj zavdával. Oni se napili a usnuli. On toho jednoho posadil na parkán (přehrada z desek). Druhého posadil na koryto a dal mu držet žebřík. Třetímu dal do ruky pometlo (koště). S klisnou ujel. Pán přišel ráno do stáje a viděl, že koně tam není. Předvolal si ševče. „Toho koně máš a už umíš krást. Ještě lépe se vyučíš krást, nkradneš-li sedlákovi toho tlustého vola, kterým tam na poli vore." Bylo to při lese. Švec šel do lesa a sedl tam za houští a volal: „Divím se!" a pořád to opakoval. Sedlákovi šly muchy (mouchy) na voly, a on se s nima hněval. Mrzutě slyšel tam v lese se divit. Šel tam a nechal volků stát. Zloděj skočil k volkům, tomu tlustému uřezal ocas, dal jej chudému (hubenému) do huby a s tlustým odešel do lesa, a zase se divil. Sedlák nevida nic v lese, šel nazpátek a nalezl tam jen jednoho volka chudého, který měl ocas v hubě. Sedlák ho bil: „Ty mrcho chudá, tlustého vola jsi snědl a sám jsi chudý." A zloděj se v lese zas divil: „Když ten chudý vůl snědl toho tlustého."

Liška šla s vlkem a vlk měl velký hlad. Tož si stěžoval před ní. Ona povídá: „Musíš nebýť tak hloupý. Vidíš, sedlák nesl kačeny a já jsem se udělala zdechlou na cestě a on mne hodil na vůz. Já jsem si shodila několik kačen, utekla jsem a zahnala si hlad. Musíš také lehnout na cestu a udělat se zdechlým." Vlk to udělal. Mlatec šel tou cestou a povídá: „Tato mrcha zde leží zdechlá" a jak bouchal, tak bouchal cepem do vlka a vlk sotva utekl. Povídal lišce: „Dostal jsem bití místo jídla."

Liška mu povídala: „Pojď se mnou." Šli spolu okolo rybníka. Ona mu praví: „Vypij tu vodu, je v ní koláč," a on to byl měsíček. Vlk vodu vypil, ale koláč se mu ztratil.

Potom šli do hospody na noc: byla tam svadba. Vlk vlezl na pec; bolel jej břich, tak že lam všecky ty lidi pošplíchl. Oni jej strhli a bili. Liška utekla a schovala se do kaliuy*) a zabarvila se