na červeno. Vyčkala vlka a řekla: „Vidíš, já jsem víc dostala; ty nejsi zakrvácen jako já." Vlk jí litoval a vzal ji na záda a ona říkala: „Bitý nebitého nese." Vlk nevěděl, co to, a ptal se: „Co to povídáš?" Liška: „Že mne to tuze bolí," a řekla to tak pětkrát. Vlk tomu porozuměl, že se mu vysmívá, udeřil jí o bor a zabil ji.

Byla matka s dcerou a dcera se vdala. Muž se vypravoval do lesa a zapomenul sekery v síni na zemi. Matka s dcerou, když ji viděly, daly se do pláče. „Kdyby nám dal Pán Bůh něco malého, a ono to tady šlo, poseka'o by se to!" Muž se vrátil pro sekera a na jejich řeč jim mluvil: „Půjdu do světa a nenajdu-li hloupějších lidí, nevrátím se už."

Přišel do jedné dědiny. Ženská tam vždy vyběhla ven a chmatla do klína. On se ptal: „Co to děláte?" Ona řekla: „Nosím šero do sednice." On povídal : „Já vám poradím, máte li nějaké dlátko a paličku." Potom vydlabal jim okýnko, a měla šero hned.

Potom přišed do druhé dědiny viděl, jak ženská vyhazovala vla-ké ořechy vidlama na hůru, a nemohla nic vyhodiť. Ona ho prosila, aby jí poradil. On pravil, že ano. „Dejte mi necličky." — Vynášel ořechy na liůru a ona potom to dělala po něm.

Pak vystoupil na kopeček u dědiny a díval se vzhůru. Ženská se ho ptala: „Strýčku, nač pak se díváte?" — „Dívám se, jak mám daleko do nebe." — Ona se ptá: „Odkud jste?" — „Já jsem s nebe." Ona: „Co tam dělá náš syn Martínek?" On povídá: „Hrá v karty a je otrhaný a tře nouzi." Ona řekla: „Pojďte, strejčku k nám, já mu něco pošlu." A poslala mu čtyry sta rýnských, a štůčku plátna a štůčku soukna. On to sebral ďo putny a šel. Když přišel muž s pole, ona mu povídala, co se stalo. Muž povídal: „Ty hloupá! V kterou stranu šel ten člověk? Já bych za nim pro to jel." A sednuv na koně jel. člověk uviděl jej, shodil uzel do houští, chytil žábu a přikryl ji kloboukem. Muž se ptal: „Viděl jste člověka s uzlem?" Taškář pravil: „Podrž mi ten klobouk, mám pod ním zlatého ptáka, a půjč mi koně, pojedu za ním." Muž držel klobouk a ten sedl na koně a jel, ujel s koněm i s uzlem, a nechal mu klobouk a žábu. Přišel na jinou dědinu k starostovi. Byli tam sejití sousedé a naříkali si, že mají moc myší, a že jim tuze žerou ve stodolách. On jim povídal: „Já vám přinesu takové zvířátko, co bude ty myši žrát." Oni že mu za ně dají tři sta rýnských. A dali. On jim přinesl kocoura a odešel. Oni se zapomenuli zeptat, co bude to zvířátko jídávat, když se nažere těch myší, a poslali za ním jednoho, aby jim to pověděl. Chytrák na otázku řekl po němečku: „Was?" a on rozuměl: Vás. Přišed nazpátek, vyřídil, že to zvíře bude jídávat nás. Oni hned tu