se na katolické hřbitovy pochovávati a knihy své že mohou kupovati v impressu Jana Ferd. ze Schönfeldu v Praze.

V téže pamětní knize činí se zmínka o Ariánech na Chlumeckú; hýli to dle všeho poslední zbytky Abrahamitů, kteří se do r. 1783. zde tajně udrželi. Zajímavý zápis věrohodného muže se čte: Roku 1783. v měsíci březnu byli transportirováni z Čech Ariani, kteří z katolických křesťanů do židovské neb ariánské víry tajně přestoupili. Obzvláště z kraje chrudimského moc jich hnali. Z Chlumeckého panství též byli hnáni a to sice sousedi ze Žíželic. Prv měli vousy jako židé, ale když odtud byli hnáni, brady jim oholili a jen »kriborty< jim nechali, šaty jim svlékli a dali jim mundur, jako mají Charváti: krátké košile, katě, plandy a bačkory; ženské dostaly červené kytle a modré kabáty. Děti jejich od osmi let též s nimi vyvedeny byly. Svého platu dostávali denně mužští po 7 kr., ženské po 5 kr.

R. 1784. Ariáni, kteří zase přijali víru katolickou, dostali milost a přišli zpět do Cech do svých živností, jmenovitě sousedé Zíželičtí.

Záhy po vydání tolerantního patentu šířila se na Dymokursku i Chlumeckú tajná sekta náboženská Deisté čili Adamitę, o níž se zachovaly zprávy zajímavé i spolehlivé. Již jméno připomíná bludaře Adamity či Mikulášence, kteří na ostrově Nežárky mezi,Stráží a Veselím se usadili a mečem a ohněm vyhlazeni byli r. 1421. Uvedeme některé zásady učení těchto fanatiků, abychom mohli porovnati, jak dalece učení nových blouznivců bylo v souhlase s bludy jejich. Vyskytli se ještě později po Cechách tajní vyznavači víry prvotních Adamitů, ale nelze tvrditi, že by i Deisté čili Adamité na Dymokursku a Chlumeckú na základech jejich své učení založili.

Adamité či Mikulášenci, jinak také Naháči*) zvaní, zamítli písmo svaté, odřekli se positivního náboženství křesťanského. Jmenovali se syny Božími, Krista zvali bratrem, ducha svého měli za Ducha Svatého, věřili, že není Boha ani čerta, leda v dobrých a ve zlých lidech. Manželství pokládali za hříšné. Věřili, že neumřou.

Jakkoli v mnohém Deistó či Adamité na Dymokursku a Chlumeckú s učením těchto Šílenců se shodovali, přece z nemravností přímo obviněni nebyli a druhé jméno jejich v historii, r. 1799. farářem V. Dvorským sepsané, se již ani neuvádí, v lidu však se udrželo do dnešního dne.

Když počali.po r. 1790. veřejně vystupovati, ke schůzím se scházeti a jiné do svého středu lákati, obrátili ? nim duchovní a politické úřady celou pozornost. Královéměstecký farář Martin Baroch jich v Král. Městci a ve Slovci 20 vypátral a úřadům ? potrestání udal. Chotěšický lokalista Gelasius Baudiš udal r. 1795. 3 Deisty k potrestání. Zdá se však, že domov jejich byl ve farnosti Bérunické, která vznikla teprve r. 1786. Dokud býval chrám filiální a faráře v obci nebylo, mohli zde nerušene svým bludům se věnovati. Jinak bylo, když se dostal horlivý farář Václ. Dvorský do osady. Tu již r. 1793. naříká si v listě úřadům: Sektářů deistů