jim stane. V tom jedné do večerního ticha jako by zahlaholily zvony z kostelecké věži, a druhé hlučná posvícenska muzika. A podle toho se jim také stalo. Než se rok s rokem sešel, jedna odpočívala v zemi, a to byla ta, která ty zvony slyšela zvonit, a druhá se vdala. (Ohlas Erbenovy ballady: Štědrý den.) Když dívka vejde do kostela o půlnoční, na koho pohlédne, ten prý si ji vezma do dne a do roka. (Klíma, Sobědraž.)

U nás o Štědrém večeru střílejí po večeři čarodějnice. Tenkráte prý čarodějnice lezou na kříže. (Vitoušek, Kostelecké Břehy)

Vejde-li do stavení na Štědrý den dříve cizí mužský, budou SB rodit býčkové; když ženská, tedy jalovice. Položí řetěz do kruhu a do něho nasypou všeho druhu obilí slepicím, aby neza-nášely. Krví z ryby lína vymažou se koňům žlaby a pak dá se jim do nich. směska všeho obilí, aby se dobře krmili. Vrkají-li holubi na .Štědrý den, bude rok mokrý, nevrkají-li, suchý. (Ko-froň, Zhoř.)

Po večeři na Štědrý den dávali psu česneku a vystrkovali ho zadkem z okna ven, aby byl hodně zlý. Také házívali střevíce muži i ženy ke dveřím přes hlavu. Který pak dopadl špičkou ke dveřím, tedy z toho domu odejde střevíc do roka s tím člověkem, který jej hodil. (Břicháček, Milevsko.)

O Štědrém večeru pouštíme po večeři skořápky na vodu v misce. Komu plave skořápka daleko na vodě, říkají, že se do-słane ďúeko do světa. (Vošahlík, Klisinec.)

Kdo na Štědrý den oběhne třikrát stavení, uvidí Smrt. (Va-čiena, Držkrajov.)

Po Štědré večeři dávají na stoličku kousky vánoček, každý ze svého dílu, aby jeden druhého neviděl a seřadí je na stoličku podle SvTého stáří, a zavolají psa. Čí kousek pes nejdřív vezme, ton nejdřív umře. Dívá-li se kdo oknem do světnice, když se tam společné modlí růženec, uvidí toho, kdo ten rok nejdřív umře, ležeti na márách. Děvčata po večeři chodívají třást plotem, říkajíce: »Tluču, tluču bez, ozvi se mi pes, kde můj milý večeří dnes.« Na které straně se pes ozve, tam prý se vdá. Hospodyně sedí u stolu a někdo jiný nosí na stůl, aby husa a slepice dobře seděla na hnízdě a dobře se líhla drůbež. Po večeři házejí děvčata botkou přes vrata: na kterou stranu hozený střevíc ukazuje špičkou, tam se děvče dostane. Po večeři (za tmy) vytahují děvčata z došku se střechy slámu: vytáhne-li sudý počet stébel, dostane mládence, vytáhne-li lichý počet stébel, dostane vdovce. Po večeři dělá hospodář »průbu«: vezme kuchyňský nůž, přiloží skrojek vánočky na jednu stranu a na druhou stranu skrojek chleba: sváže všechny ty tři věci a pověsí nad kamna. Na Hod Boží po návratu z ko-