stela je rozváže: Je-li nůž rezavý na straně chlebné, bude na žito zkáza, je-li rezavý na straně vánočky, bude na pšenici pohroma. Domácí sednou si na zem dokola, každý dá pantofel na nohu n přehazují přes hlavu. Komu se obrátí nejvíc špičkou ke dveřím, ten nejdřív půjde z domu. Pro slepice platí: Když jest hodně hvězdiček na Štědrý den, že hodně slepice nesou a naopak.

Když je na Štědrý den mlha, bude hodně ovoce — když na Hod Boží někdo jí maso, staré báby říkají, že mu potom dobytek nesvědčí. Po večeři dávají studni kousek vánočky, jablko, ořech a při tom říkají: »Pochválen buď Ježíš Kristus! Dej Pán Bůh dobrý večer, studničko má milá, tu ti posílá hospodář a hospodyně Štědrého večera, abysi tak štědrá byla, jako jsi byla.« (Kazimour, Přílepov.)

U nás na Štědrý den ráno vždy pověsily ženské plecháč na s'ľom, aby krávy hodně dojily. (Novotný, Zhoř.)

O Štědrém večeru házejí do studny koledu, při čemž říkají: »Studničko, já dám koledy, ty mi dej na celý rok vody.« Na Štědrý den pletou děvčata věnce, házejí je na hrušku. Komu zůstal věnec nejvýše na hrušce, ten prý bude nejbohatší; komu spadne na zem, ten prý bude chudý. (Tábor, Dmýštice.)

Hospodář daruje hospodyni na Štědrý večer štědrovku (vánočku), která znamená přání, aby hospodář příštího roku měl všeho hojnost a zvláště, aby se mu na poli zdařilo obilí. Dívky o Štědrém večeru prosekávají led na rybníce o půlnoci a po té V hlubině prý uvidí svůj příští osud. Kdo při Štědrém večeru íozlouskne první prázdný ořech, ten prý do roka zemře. Od Štědrého večera až do Tří Králů má ležeti vánočka na stole a každému ji podati, kdo přijde do stavení, aby nevynesl štěstí. (Houdek, Záhoří u Písku.)

Na Štědrý večer, když se večeří, dávají pětník pod mísu, o půlnoční pak jej obětují na- světlo. Eáno na Štědrý den udělají směsku všeho obilí, udělají ze řetězu na dvoře kruh, do něho vsypou směsku slepicím; to prý slepice hodně nesou. (Komá-rovský, Milevsko.)

O Štědrém večeru dávají do studny oříšek, jablko a kus vá-ncěky a tlukou na ni klackem, aby dávala dobrou vodu. »Studna, zde ti hospodyně posílá Štědrého večera, abysi nám celý rok zdravou voda dávala!«

Při večeři položí hospodář každému pro štěstí pod mísu nějaké peníze. Prý v tom roce jsou stále peníze a není bída. Uvaří dohromady ve vodě rozčtvrcená jablka sušená a sušené hrušky crlé a švestky a mají to jídlo, které jedí po večeři a říkají mu »muzika«. Dělají to v Sobědraži. (Beneš.)

Přišel-li rtcno na Štědrý den nejdřív do stavení muž, říkalo