žejbrování a pytlování mouky); patu má vřeteno provrtanou a v ní zasazený ocelový čep, který se může obrátit, když se jeden jeho konec vychodí. Cep vřetena stojí v pánvici zadlabané ve spodní polici a souvisí se skládáním.

Běhoun je otáčivý vrchní kámen, který je nasazen kosým ložiskem kypřiče na stopku spodního vřetena. Kypřiče je železná spojka, trýbu a vřetena, zatmelená na spodní ploše běhouna (asi 2' dlouhá, 6" při krajích široká a. 4" až 5" tlustá), s kosým čtyřhranným ložiskem ve středu. Stěny tohoto oka a stěny -jehlanu na stopce spodního' vřetena jsou souhlasně číslovány.

Má-li mlynář sám »rozházet mlén« a kypřiči do omletéíio běhouna hlouběji zasadit neboli »zakopat«, překlopí, běhoun (jako při kíesání) na líhy, vyváží jej vodorovně korotvicí, do jeho prohlonbexiých dlabu položí kypřiči o 2" hlouběji nežli je povrch kamene a usadí ji v nich vodorovně podle korotvice a do středu běhouna podle »virgule« nebo »virgulice« (obr. 6.). Vir-gule je zpravidla (míváť i jiný tvar) rám ze 4 tvrdých latěk do pravého úhlu na svlaky spojených; jeho dvě rovnoběžné příčky jsou o něco delší nežli poloměr běhouna, okrajní laťka, na ně kolmá, má délku spodního vřetena s tloušťkou běhouna, 4. laťka je mečík pro pevnost rámu. V horní příčce je prodlabán otvor pro čep spodního vřetena vzhůru převráceného a v dolní příčce je půlkulatý výřez pro osu vřetena, jehož horní stopka se zasadí do oka kypřiče na běhounu položené. Do dírek spodní příčky nad běhounem i do> dírek ve svislé laťce proti běnounu se nastrkají husí brky. Otáčí-li ,se virgulí na vřetenu nasazenou kolem běhouna, škrabou brky po ploše i po obvodě kamene a mlynář tím zjišťuje zkusmo střed běhouna a přesné usazení kypřiče ve středu. Kolem usazené kypřiče opíše pak tužkou její obrys, uklinuje její uši 2 příčnými a 4 bočními kytem namazanými klíny a zaleje klíny i mezery kolem nich roztavenou sírou nebo ledkem. Na uši kypřiče dá ještě 2 deštičky »špunte«, které zamaže kytem. Běhoun pak sklopí a oko kypřiče posadí na souhlasná čísla stopky vřetena, ve spodním kameni zase usazeného a korotvicí běhoun vodorovně vyváží. Při usazování kamenů se říkalo: »kameň brósi protivá větro, protivá chodo, protivá ná-běho«, t. j. na straně křídel, nebo »po větře«, na straně zadní nežli jsou křídla.

b) Trýb je celé palčení neboli převod na běhoun a má tyto části: vrchní »břeteno«, talíře s cévkami neboli »kolečka« a vaček.

Vřeteno je železná čtyřhranná osa (asi 5' dlouhá,' č. 31J, která stojí na kypřiči běhouna a oblým krkem svým je vložena do ložiska v dubovém tramě »polici břetenové«. Tato' police leží nad trýbem přes zanášku na vnitřních ryglech bočních stěn. Se-